Obří velryby obsadily nové území: Grónské moře se proměnilo k nepoznání

Ledová brána se otevřela

Východní pobřeží Grónska bylo po tisíciletí chráněno neprostupným pancířem mořského ledu. Pobřežní vody zůstávaly zamrzlé většinu roku a velcí kytovci sem prostě nemohli. Chyběl jim prostor k dýchání i možnost dostat se k potravě. Klimatická změna ale tento přírodní zámek rozbila.

Od devadesátých let minulého století stoupla teplota mořské hladiny v oblasti přibližně o 2 °C a led ustupuje stále rychleji. A s ním mizí i staré hranice. Místo ledových ker se tu v létě rozprostírá volná hladina, která láká nové obyvatele.

Tým vědců z Grónského institutu přírodních zdrojů sledoval proměnu regionu po celá desetiletí. Kombinovali pozorování z lodí, letecké průzkumy, satelitní sledování patnácti označených velryb i svědectví inuitských lovců. Výsledkem je obraz ekosystému, který se mění před očima.

Z nuly na stovky za dvě dekády

Ještě v roce 2006 nezaznamenaly výzkumné lodě u východního Grónska ani jediného keporkaka. O rok později jich napočítaly sedm. V roce 2024 už to bylo 150 pozorování z plavidel. Podobný skok zaznamenali u různých druhů plejtváků.

Systematické letecké sčítání probíhalo v letech 2015 a 2024. Druhý průzkum ukázal, že Grónské moře během jediného léta 2024 navštívilo odhadem 4 000 keporkaků, 6 000 plejtváků myšoků a 6 000 plejtváků malých. Dohromady tyto tři druhy během letní sezóny spotřebují minimálně 800 000 tun ryb a krilu.

Jde zřejmě o nejradikálnější změny, jaké můžeme kdekoli v subarktické oblasti vidět,

popsal situaci vedoucí výzkumu profesor Mads Peter Heide-Jørgensen.

Huňáček otevřel cestu k hostině

Co vlastně velryby do nových vod přitahuje? Odpověď je prozaická: jídlo. Konkrétně huňáček severní, drobná chladnomilná ryba, která se kvůli oteplování přesunula z islandských vod dále na sever a východ. Sledovala měnící se teplotu – a velryby ji následovaly.

Tyto obří savce proto vědci označují za „oportunistické“ – dokážou totiž rychle využít nově vzniklé příležitosti. Zatímco led mizí a teplota stoupá, usedlíci arktických vod ztrácejí půdu pod nohama. Narvalové a běluhy sdílejí své tradiční teritorium s příchozími giganty, nebo jsou dokonce vytlačováni jinam.

Pro některé živočichy klimatická změna otevírá nové možnosti, jiné ale přicházejí o své přirozené prostředí,

konstatoval pro BBC profesor Heide-Jørgensen.

Zatím není jasné, zda nárůst velryb u východního Grónska znamená celkový růst jejich populací, nebo jen přesun jedinců z jiných oblastí. To je v zemi, kde část druhů podléhá regulovanému lovu, citlivé téma.

Studie byla publikována v odborném časopise Frontiers in Marine Science a dokumentuje proměnu, která nemá v nedávné historii subarktické oblasti obdoby. Grónské moře se mění na letní arktickou hostinu – cenu za ni ale platí ti, kdo tu žili odpradávna.