Usměvavý mazlíček s temnou minulostí: Axolotl je vtělením aztéckého boha podsvětí

Proč se bůh smrti schoval ve vodě

Aztécký bůh Xolotl byl spojován se psy, dvojčaty, ohněm a bleskem. Navíc měl na starosti jednu z nejtěžších úloh v celém panteonu: doprovázel duše zemřelých na jejich nebezpečné cestě podsvětím Mictlan. V aztéckém umění bývá často zobrazován jako pes nebo člověk s psími rysy.

Jeho příběh se prolíná také s mýtem o vzniku pátého slunce. Bohové se podle něj shromáždili v Teotihuacánu a přinesli oběti, aby vzniklo nové Slunce a Měsíc. Když se však obě nebeská tělesa po svém zrození odmítla pohnout, bohové usoudili, že se musejí obětovat i oni sami. Jeden po druhém se začali připravovat na smrt.

Podle jedné verze Xolotl nejprve popravil všechny ostatní bohy a nakonec i sám sebe. Podle jiné se mu ale zemřít nechtělo a utekl. Nejprve se pokusil ukrýt v podobě dvojité rostliny kukuřice. Když ho odhalili, proměnil se v dvojitou rostlinu maguey, tedy agáve. A nakonec se proměnil v salamandra – tvora, kterého dnes známe jako axolotla. Nakonec ho prý stejně chytili a zabili… Ale to jsou vše jen mýty.

Salamandr, který odmítl dospět

Axolotl (Ambystoma mexicanum) je přesto biologickou kuriozitou. Zatímco většina obojživelníků prochází metamorfózou, kdy ztratí žábry, vylezou na souš a změní se v dospělé jedince, axolotl tohle všechno ignoruje. Celý život si ponechává vnější žábry, zůstává ve vodě a vypadá jako mládě. Přesto je plně pohlavně dospělý a schopný rozmnožování.

Tento jev se nazývá neotenie neboli paedomoróza. Axolotl navíc vyvinul i plíce a dokáže dýchat kůží, takže má hned několik způsobů, jak získat kyslík. Jeho nejbližší příbuzní jsou tygří salamandři (Ambystoma tigrinum), kteří naopak dospělost dokončí a žijí na souši, často pod zemí v norách, což jim vysloužilo přezdívku krtčí salamandři.

V přírodě mají axolotli hnědošedou skvrnitou barvu, která jim pomáhá splynout s bahnitým dnem mexických kanálů. Existují ale i jedinci s leucismem; ti jsou růžovo-bílí s černýma očima, a právě tahle varianta se stala hitem v domácích akváriích. Skuteční albíni mají oči červené a tmavý pigment úplně postrádají.

Neuvěřitelná schopnost regenerace

Axolotl ale není výjimečný pouze tím, že odmítl projít metamorfózou. Jeho ještě pozoruhodnější schopností je regenerace. Když přijde o končetinu, dokáže si vytvořit novou, včetně kostí, svalů, nervů, cév a kůže.

Kromě toho umí obnovovat také části ocasu, míchy, srdce nebo očí. V některých případech jsou axolotli schopni regenerovat dokonce i části mozku. Při regeneraci se v místě poranění vytvoří shluk buněk, z něhož postupně vzniknou nové tkáně.

Z Minecraftu až na pokraj vyhynutí

Je přitom zvláštní, že zvíře s tak neobyčejnou schopností má ve volné přírodě přesto velký problém přežít.

Axolotl pochází z oblasti jižně od dnešního Mexico City. Jeho přirozeným prostředím byla jezera Xochimilco a Chalco, lidské zásahy do krajiny však jeho původní domov dramaticky změnily. Jezero Chalco téměř zmizelo a divocí axolotli dnes přežívají především v síti kanálů kolem Xochimilca.

Ohrožuje je především ztráta a znečištění jejich prostředí a také nepůvodní ryby, například kapři a tilápie, které jim konkurují a mohou požírat jejich mláďata. Mezinárodní svaz ochrany přírody proto axolotla řadí mezi kriticky ohrožené druhy.

Je to zvláštní ironie. Aztécký bůh Xolotl se podle legendy proměnil v axolotla, aby unikl smrti. Skutečnému axolotlovi však dnes před smrtí nepomáhá ani jeho mimořádná schopnost obnovovat vlastní tělo. O jeho přežití nakonec rozhodnou lidé; záleží jen na tom, zda mu zachovají čistou vodu a místo, kde bude moci žít.