Řeky na Aljašce se zbarvují do oranžova a mizí z nich ryby

Vědci se zpočátku domnívali, že jde o nějakou místní výjimku. Pak ale stejnou oranžovou vodu začali vídat i v jiných řekách. Celkem napočítali 70 lokalit, kde se voda takto podivně zbarvila.

Oranžové toky lze pozorovat v blízkosti dolů, odkud se do řek dostávají stopy těžených kovů. Znečištěné úseky aljašských řek jsou ale dolům na hony vzdálené. Záhadě přišla na kloub studie z roku 2024, která přinesla znepokojivý závěr: oranžovou barvu v řekách způsobují zoxidované minerály typu železo, hliník, mangan, zinek, nikl a kadmium, jež se sem dostávají ze zemského podloží v důsledku tání permafrostu.

Proces je to přitom složitější, než by se zdálo.

Neviditelné tání hluboko pod zemí

Permafrostu se přezdívá věčně zmrzlá půda, podle přesnější definice však jde o jakoukoli horninu nebo sediment, jejichž teplota nestoupne nad 0 °C po dobu alespoň dvou po sobě jdoucích let. Ve vysokohorských oblastech nebo v Arktidě bývá jeho vrstva velmi silná a přispívá k udržení stability krajiny.

Povrchové tání permafrostu je dobře známý jev a také nebezpečný. Sluneční záření a vyšší teploty postupně rozpouštějí led v půdě, čímž vznikne směs vody, bahna a sedimentů, která se následně může zhroutit a sesunout se z vyšších poloh do údolí. V oblasti severní Kanady a Aljašky však dochází k jinému mechanismu, který vědci dosud neznali.

Na povrchu nemusíte zaznamenat žádné změny. K tání dochází v hlubších vrstvách půdy, a to klidně v hloubce až 20 metrů. Když se tato spodní vrstva zahřeje a ztratí stabilitu, od podloží se uvolní celý kus zmrzlé půdy a vydá se střemhlav krajinou.

Nový typ sesuvu, který začíná být čím dál častější

Ke dvěma takovým masivním sesuvům došlo v letech 2017 a 2018 v údolí řeky Mackenzie v kanadských Severozápadních teritoriích. Z hor se nevalilo jen bahno a kamení, ale rovnou celé zmrzlé desky. První přesunula přibližně 4,5 milionu metrů krychlových zeminy, druhá dokonce 18 milionů.

Vědci pro tento nový typ sesuvu zavedli označení permafrost detachment slide, tedy sesuv způsobený odtržením permafrostu.

Kromě celkového oteplování klimatu k jeho vzniku přizpívají rozsáhlé lesní požáry. Když les shoří, v horké půdě vznikají praskliny, které se nezahojí ani po nové výsadbě stromů. Na místě už může stát nový les, ale prasklinami stále proniká voda hluboko do podloží, kde ohřívá věčnou ledovou vrstvu.

Důsledky jsou vidět i v řekách

Je to právě tající podzemní permafrost, který do vodních toků uvolňuje minerály z hornin. Řeky zbarvené do oranžova jsou tak jen viditelnou součástí mnohem rozsáhlejšího a méně viditelného problému.

Ačkoli zatím podle vědců nedochází k masovému vymírání ryb a koncentrace minerálů v řekách neohrožuje zdraví místních obyvatel, jde o další důsledek globálního oteplování, který nelze ignorovat.