Tretiplaneta.cz

Švýcarská armáda omylem zasáhla raketami Lichtenštejnsko. Následovaly další dva trapasy

Kateřina Burger dnes 10:49 • 5 min. čtení
Švýcarští vojáci
Zdroj obrázku: Shutterstock

Švýcarsko je proslulé svou neutralitou a rádo zdůrazňuje, že si armádu vybudovalo výhradně pro účely obrany. Přesto v minulosti vojensky zasáhlo do území svého malého souseda, který ani žádnou armádu nemá. Ke kurióznímu nedopatření došlo dokonce třikrát.

„A jakpak je veliké to vaše království? – Co by kostelníkův Honzík devětkrát kamenem přehodil.“ Replika z oblíbené pohádky Byl jednou jeden král… by se tak trochu dala vztáhnout na Lichtenštejnsko. To ovšem není království, nýbrž knížectví, a navíc ani nevíme, jak daleko kostelníkův Honzík uměl házet. Pro přesnost si tedy uveďme, že se Lichtenštejnsko rozkládá na ploše pouhých 160 km², takže je zhruba třikrát menší než Praha a jen o něco větší než Plzeň. Malá rozloha mu však nevadí. Jde o bohatý stát, který si hoví na pomezí Rakouska a Švýcarska, obklopen přírodními krásami. Na jedné straně zasahuje do malebných Alp, na druhé do nížiny kolem řeky Rýn.

Vlastní armádu Lichtenštejnsko zrušilo už v roce 1868. Tehdy čítala 80 mužů a náklady na její provoz byly pro knížete příliš vysoké. Po první světové válce stát navázal těsnou vazbu se Švýcarskem, a dokonce přijal jeho měnu. Kdo by byl řekl, že mu jeho nejbližší partner jednoho dne pošle do lesů rakety?

Zpackané cvičení a spálený les

Stalo se to 5. prosince roku 1985. Švýcarská armáda v rámci cvičení odpálila několik protiletadlových raket, přestože podobným experimentům toho dne nepřálo počasí. Rakety dopadly přímo do lichtenštejnských lesů, kde způsobily požár, který se kvůli silnému větru rychle šířil. Omyl si naštěstí nevyžádal žádné oběti na životech, ale ekologická škoda byla značná.

Pokojné sousedství dvou mírumilovných států tak narušila diplomatická rozepře. Švýcaři se snažili svést vinu na špatné vybavení. Kdyby se jim to podařilo, byli by z obliga, jelikož zbrojní arzenál nakupují v zahraničí. Nakonec ale ustoupili a svému malému sousedovi vyplatili odškodné ve výši několika milionů švýcarských franků.

Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska
Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska | Zdroj obrázku: Shutterstock

Nejen ženy neumí číst v mapách

O sedm let později, přesněji v říjnu roku 1992, se Švýcarsko omlouvalo Lichtenštejsku znovu. Branci švýcarské armády tehdy při výcviku dostali rozkaz zřídit pozorovací stanoviště v Triesenbergu, malebné vesničce s dva a půl tisíci obyvateli. Svědomitě plnili úkoly až do chvíle, kdy se jich místní lidé začali zvědavě ptát, co dělá švýcarská armáda v jejich obci.

Velitelé při plánování výcviku jaksi na mapě přehlédli hraniční čáru a neuvědomili si, že Triesenberg leží v Lichtenštejsku. Brance po zjištění svého omylu rychle stáhli zpět a vládě sousední země se omluvili. Zaplaťpánbu při tomto incidentu alespoň nic neshořelo.

Třikrát (a snad už dost)

Lichtenštejnsko poté zažilo švýcarský „vpád“ ještě v roce 2007, kdy 170 pěšáků vyzbrojených puškami vkročilo na jeho území v rámci cvičného pochodu. Urazili asi kilometr od hranice, když si omyl uvědomili. Jejich dezorientaci prý zavinil prudký déšť, jenž snížil viditelnost.

Lichtenštejské úřady si cizích vojáků na svém území vůbec nevšimly. O jejich pohybu se dozvěděly až poté, co se jim švýcarská strana omluvila.

„Hovořili jsme s představiteli Lichtenštejska a nemají s tím problém,“ uvedl tehdy pro AP mluvčí švýcarské armády Daniel Reist.

„Vždyť na nás nezaútočili v bitevních vrtulnících ani nic podobného,“ vyjádřil se podobně nevzrušeně mluvčí lichtenštejnského ministerstva vnitra Markus Amman. Inu, možná už byl na excesy sousedů zvyklý…

Jak vlastně funguje švýcarská armáda

Švýcarsko jako tradičně neutrální stát není členem NATO a nemá ani profesionální armádu, jak ji známe z jiných evropských zemí včetně ČR. Všichni schopní muži starší 19 let ale povinně procházejí základním vojenským výcvikem a poté se pravidelně vracejí na vojenská cvičení. Tvoří tak početné milice v záloze, které mohou být v případě napadení rychle mobilizovány. Záložníci si dokonce po dobu služby ponechávají doma střelné zbraně, ovšem bez munice.

V lednu letošního roku švýcarská vláda oznámila, že vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci ve světě zvýší investice do obrany. Alpská země dosud přispívala na zbrojení zhruba 0,7 procenty HDP, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropě. Přes svou neutralitu stát čelí hybridním hrozbám typu kybernetické útoky a dezinformace. Do budoucna proto hodlá kromě protivzdušné obrany vylepšit i kybernetickou bezpečnost.