Vědci objasnili záhadu obřího kráteru pod Severním mořem. Hádali se kvůli němu 20 let

Záhadná podmořská formace byla objevena v roce 2002 v Severním moři, přibližně 128 kilometrů od pobřeží anglického hrabství Yorkshire. Vědce na ní upoutal téměř dokonale kruhový tvar a impozantní rozměry: kráter v průměru měří asi 3 kilometry a obklopují ho mnohem širší prstencové zlomové struktury táhnoucí se až do vzdálenosti 20 km.

Na první pohled to vypadalo jako důsledek dopadu vesmírného tělesa, které se pohybovalo vysokou rychlostí. Mohl to být nějaký větší asteroid nebo kometa. Chyběl ale důkaz. Někteří vědci spekulovali, že stejný útvar mohl vytvořit propad mořského dna po výbuchu sopky nebo pohyby solných vrstev v oceánském podloží.

Nový výzkum potvrdil původní hypotézu

Debatu ukončil teprve nedávný výzkum, který proběhl pod vedením Dr. Uisdeana Nicholsona z univerzity Heriot-Watt v Edinburghu. Tým pořídil nové seismické snímky a získal vzorky hornin z místního ropného vrtu. Díky vylepšené vizualizaci podzemího kráteru a rozboru nalezených minerálů padl konečný verdikt: kráter Silverpit byl skutečně způsoben meteoritem.

Nejpřesvědčivější důkaz přinesly vzorky křemene a živce odebrané přímo ze dna krátera. Minerály vykazovaly strukturu, která se nevytváří běžným geologickým procesem a může vzniknout pouze při extrémním tlakovém šoku, vyvolaném právě například silnou rázovou vlnou po dopadu vesmírného objektu.

„Měli jsme mimořádné štěstí, že jsme je našli. Bylo to hledání jehly v kupce sena. Tyto nálezy nade vší pochybnost potvrzují hypotézu impaktního kráteru, protože mají strukturu, která může vzniknout pouze extrémními rázovými tlaky,“ uvedl Uisdean Nicholson.

Obří náraz a stometrová tsunami

Vědci odhadují, že ke srážce došlo před zhruba 43 až 46 miliony lety. Jak ukázaly počítačové simulace, asteroid měl průměr přibližně 160 metrů, přiletěl od západu a narazil do mořského dna za vysoké rychlosti a pod nízkým úhlem. Nebyl sice tak ničivý jako jeho „kolega“, který vyhubil dinosaury, ale i tak uvolnil velké množství energie.

„Srážka během několika minut vytvořila 1,5 kilometru vysokou oponu z hornin a vody, která se poté zhroutila do moře a způsobila tsunami vysokou přes 100 metrů,“ popsal pravděpodobný scénář Nicholson.

Perfektně zachované impaktní krátery jsou podle něho na Zemi vzácným jevem. Jejich tvar se v průběhu času mění vlivem sopečné aktivity, pohybu tektonických desek a eroze. Po některých tak už není téměř ani stopy. Kráter Silverpit je jedním z pouhých 33 kráterů, které byly identifikovány v oceánu. Na souši jich vědci odhalili okolo dvou set.

„Nová zjištění nám pomáhají pochopit, jak dopady asteroidů v minulosti formovaly naši planetu, stejně jako předpovědět, jaké důsledky by měly podobné srážky v budoucnosti,“ uzavřel Nicholson.