Modrá díra u Yucatánu je nejhlubší na světě. Nikdo netuší, co se skrývá na dně

Modrou díru u Mexika objevil už v roce 2003 místní potápěč, větší pozornosti se jí ale dostalo o mnoho let později. První podrobný vědecký průzkum se uskutečnil teprve v září 2021. Sonarové mapování zjistilo, že podmořská propast dosahuje hloubky nejméně 274,4 metru.

Při druhém měření v prosinci roku 2023 se přístroj dostal mnohem hlouběji. Nejhlubší bod, který zaznamenal, ležel v hloubce 423,6 metru pod hladinou moře. A to ještě nebylo dno. Vědecká výprava tehdy přepsala dosavadní rekord, který do té doby držela takzvaná Dračí díra v Jihočínském moři (300,89 metru).

Temný svět bez kyslíku

Podmořská jáma dostala název Taam Ja‘, což v mayském jazyce znamená „hluboká voda“. Její vstup má téměř kruhový tvar a se svými rozměry 152 x 124 metrů se podobá většímu městskému náměstí (z českých je mu rozměrově nejblíže Mírové náměstí v Litoměřicích). Stěny propasti jsou na některých místech téměř kolmé a vědci na nich našli drobné červy, pozůstatky schránek svijonožců a povlaky různých mikroorganismů.

Jak hluboko ale život v jámě sahá, zatím není jasné. Klasické mořské ryby tu nicméně nepotkáte. Na rozdíl od většiny otevřeného oceánu, kde je voda stále dobře okysličená ještě sto metrů pod hladinou i hlouběji, ve stejné hloubce v Taam Ja‘ už koncentrace kyslíku prudce klesá. Pokud se tu tedy nějaké organismy vyskytují, jejich metabolismus bude probíhat na bázi jiných látek, například sloučenin síry.

Voda navíc v různých hloubkách není stejná. Jak přístroj sestupoval dolů, zaznamenával různou teplotu, hustotu i slanost. Zdá se tedy, že se Taam Ja‘ skládá z několika rozdílných vrstev, ve kterých panují odlišné podmínky.

Na potápění si nechte zajít chuť

Modré díry vypadají lákavě, ale bývají zrádné. Členité svahy, nepředvídatelné proudy a měnící se chemické prostředí ohrozí i zkušeného potápěče. Propast u Mexika je o to horší, že v ní panuje snížená viditelnost. Potápěč tu může ztratit orientaci už v hloubce pouhých dvou metrů.

Jak přesně Taam Ja‘ vznikla, zatím vědci nevědí. Modré díry jsou obecně považovány za bývalé vápencové jeskyně, které se na Zemi vyskytovaly v poslední době ledové, kdy hladiny oceánů byly o 100 až 200 metrů nižší než dnes. Stropy jeskyní nakonec spadly a zbyly jen hluboké šachty v zemi. Po oteplení je zaplavila voda, a tak se vytvořily strmé podmořské prolákliny.

Vědci spekulují, že by se na dně propasti Taam Ja‘ mohly nacházet podzemní jeskynní systémy. Aby to však mohli potvrdit, museli by toho dna se svými sonary nejprve dosáhnout. Snad se jim to povede při příští expedici.