Kodaň začne recyklovat jednorázové dětské pleny. V ulicích už stojí zvláštní kontejnery

Jen v Evropské unii se za rok vyhodí do koše 33 miliard jednorázových plen, což představuje zhruba 6,7 milionů tun odpadu. Nelibě vonící balíčky obvykle končí na skládkách, kde se budou rozkládat 250 let, nebo jsou spalovány, což vyhání do ovzduší skleníkové plyny a přispívá k nežádoucí změně klimatu. Plastové součásti plen se dostávají až do oceánů.

„Použité dětské pleny by se daly považovat za nejškodlivější druh odpadu, který znečišťuje moře,“ uvedla ředitelka organizace Common Seas Jo Royle.

Proč je tak těžké pleny recyklovat

Jednorázová dětská plena není vyrobena z obyčejného papíru. Obsahuje celulózová vlákna, různé druhy plastů a takzvané superabsorpční polymery (SAP), které pohlcují a zadržují tekutinu. Po použití plena nasákne lidskými výkaly a nabere na objemu i hmotnosti. Už to samo o sobě je jednou z překážek úspěšné recyklace: plenky jsou velmi těžké, a jejich svoz tudíž není levný. Dalším problémem je oddělení biologických složek od těch plastových. Řečeno polopaticky, aby se dal výrobní materiál znovu použít, musí se plena napřed očistit od výkalů a hygienicky ošetřit. Ani to není jednoduchý proces.

Technologie recyklace plen se v Evropě vyvíjí už od konce 90. let, zařízení schopných převést testování do praxe je ale poskrovnu. Nejúspěšnější je v tomto ohledu zatím nizozemský závod ARN s kapacitou recyklovat 15 000 tun plen ročně.

Kodaň už rozestavěla sběrné kontejnery

Specializovaná recyklační linka nyní vyrůstá také v dánském Hvidovre. Provoz plánuje zahájit v únoru příštího roku a klade si za cíl zpracovávat 10 000 tun odpadu ročně.

Město Kodaň už nyní v říjnu zahájilo sběr použitých plen do zvláštních kontejnerů, které byly rozestavěny na sídlištích a u jeslí. V příštím roce se počítá s jejich rozšířením i u domovů pro seniory. Recyklovány budou jednorázové pleny pro děti i dospělé, inkontinenční vložky i vlhčené ubrousky, jen menstruační pomůcky jsou ze sbírky vyloučeny.

„Recyklace plen namísto jejich spalování má velký přínos pro klima,“ uvedla kodaňská starostka pro klima, životní prostředí a technologie Line Barfod.

Město odhaduje, že se z plen podaří recyklovat 85 až 94 procent materiálu, včetně toho biologického. Z celulózy a výkalů se stanou biovlákna používaná k výrobě bioplynu, elektřiny a dálkového vytápění, zatímco plastové komponenty budou využity například jako součást interiérů automobilů. Superabsorpční polymery se pak mohou stát pojivem vhodným pro stavební průmysl.

Projekty se rozjíždějí pomalu

K prvním vlaštovkám z Dánska a Nizozemí se přidal rovněž italský závod Treviso, který recyklaci dětských plen zatím jen testuje. Zda se technologie rozšíří po celé Evropě a kontejnery na plínky se stanou samozřejmostí stejně jako sběrné nádoby na sklo či plast, však v tuto chvíli není jisté. Vše bude záležet na ochotě měst i výrobců investovat do nových systémů, které zůstávají velmi nákladné a jejichž finální účinnost ještě ani nebyla oficiálně vyhodnocena.