Protest začal toho rána 28. října 1939 v pražských ulicích tiše a nenápadně. Lidé chodili ve svátečním oblečení a nosili trikolory. Teprve po poledni jejich hlasy zesílily. Byly slyšet české písně, národní hymna i protiněmecká hesla. A potom padly výstřely.
Chtěl se stát lékařem, stal se symbolem odporu proti okupaci. Příběh Jana Opletala
První obětí střetu s nacisty na rohu Žitné ulice byl pekařský dělník Václav Sedláček. Okolo sedmé hodiny byl postřelen také medik Jan Opletal. Sedláčkův pohřeb proběhl za velmi přísných bezpečnostních opatření. Ten Opletalův se změnil v masivní demonstraci, která skončila popravou devíti studentů a uzavřením vysokých škol.
Nadějný student z chudé rodiny
Jan Opletal se narodil 31. prosince roku 1914 ve Lhotě nad Moravou nedaleko Litovle. Alespoň podle zápisu v matrice. S jeho datem narození je totiž spojena historka, že ve skutečnosti přišel na svět až prvního ledna 1915, ale rodiče nechali zapsat dřívější datum, aby mohl jít o rok dřív do školy.
Ne snad že by mu plánovali velké vzdělání už od kolébky. Jan se narodil jako osmé dítě a rodina byla velmi chudá. Dřívější nástup do školy znamenal, že školu také o rok dříve dokončí a začne dříve pracovat.
Byli to až učitelé, kteří rodiče přesvědčili, aby syna zapsali na gymnázium v Litovli. Bystrý chlapec vynikal v přírodních vědách i matematice a rychle se učil také základy cizích jazyků. Odmaturoval s vyznamenáním.

Měl se stát lékařem
Nedostatek peněz byl překážkou i v dalším vzdělávání. Nabízela se vojenská kariéra, ale na pilotní školu v Prostějově Jan Opletal přijat nebyl kvůli údajné vadě zraku. Po absolvování prezenční vojenské služby se mu nicméně podařilo nastoupit na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Hlávkova kolej pro nemajetné studenty ho přijala i přesto, že jako začínající student prvního ročníku ještě neprokázal potřebný vynikající prospěch.
Během studií se Opletal zapojil do kolejní samosprávy, kde zastával funkci místopředsedy a sociálního referenta. Nikdy se netajil svými sympatiemi k politice sociálně demokratické strany. Otevřeně projevoval také vlastenectví.
„O tom, zda jest povinností každého pracovati pro národ, doufám, že nikdo ani neuvažuje! Vždyť práce pro národ, ačkoliv jest někdy zneuznána, je svatou povinností každého z nás,“ napsal již ve své maturitní práci.
Osudná střela
Na den výročí vyhlášení Československa v roce 1939 se Jan Opletal připojil k davům lidí, kteří i přes zákazy nacistického režimu vyšli do ulic. Bylo to až večer, když se v Žitné ulici ozvaly výstřely a mladý medik pocítil palčivou bolest v břiše. V první chvíli si neuvědomil, co se stalo, a pokračoval v chůzi. Nakonec byl převezen na chirurgickou kliniku na Karlově náměstí.
Operovali ho ještě týž večer. Zdálo se, že operace dopadla dobře, Opletal byl ráno schopen normálně komunikovat. V dalších dnech ale hojící se zranění zkomplikoval zánět. V době, kdy ještě nebyla k dispozici moderní antibiotika, šlo o smrtelnou komplikaci.
Dne 11. listopadu 1939 Jan Opletal zemřel. Bylo mu pouhých 24 let.
Temné následky
Smrt mladého medika vyvolala mezi studenty i veřejností velké pobouření. Když byla 15. listopadu Opletalova rakev vypravena na rodnou Moravu, navzdory výhrůžkám ze strany okupantů se u ní sešly tisíce studentů. Rozloučení bylo tiché a důstojné. Zakrátko však na jiných místech Prahy propukly otevřené protesty.
V noci na 17. listopadu vtrhlo gestapo na studentské koleje v Praze, Brně, Olomouci a Příbrami. Studenty vytáhlo z postelí a 1200 z nich odvleklo do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Devět funkcionářů studentských spolků bylo ihned pro výstrahu popraveno ještě v Praze. Vysoké školy v českých zemích byly nuceny zavřít brány.
Jan Opletal se stal symbolem smutných událostí, které vedly ke vzniku Mezinárodního dne studentstva. Ten byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně na památku českých studentů zavražděných a pronásledovaných nacisty.
Jeho význam byl připomenut o padesát let později. 17. listopadu 1989 se studenti vydali do ulic znovu, tentokrát na protest proti komunistickému režimu. Demonstrace odstartovala sametovou revoluci a návrat Československa k demokracii.