Neandertálci možná žili i v arabské poušti. Nový objev může přepsat učebnice

Kamenné nástroje, které nevypadají jako ostatní

Když archeologové zkoumali pradávné kamenné nástroje u vyschlého jezera nedaleko města Džubba v saúdské poušti Nefúd, narazili na záhadu. Artefakty z lokality Jebel Katefeh-1 (JKF-1) se totiž výrazně lišily od všech ostatních nálezů z arabského poloostrova. Jejich tvar a způsob opracování jako by patřily do úplně jiného světa – nebo přinejmenším k jinému druhu pravěkých lidí.

Místo se nachází v oblasti, kterou dnes pokrývají písečné duny a vyprahlá krajina. Před desítkami tisíc let však vypadala zcela jinak. Během krátkých vlhčích period se proměňovala v zelenou savanu s jezery, kde se dalo přežít. A v jednom z těchto oken se mohli objevit nečekaní hosté.

Statistický model odhalil pravdu s 93% přesností

Tým vedený archaeology Jamesem Blinkhorem z University of Liverpool a Huwem Groucuttem z University of Malta se rozhodl záhadu rozluštit pomocí pokročilé statistické analýzy. Vytvořili model, který dokáže rozlišit práci neandertálců a moderních lidí (Homo sapiens) s přesností až 93 procent.

Do systému vložili desítky parametrů: stáří náleziště, tehdejší klimatické podmínky, typ použitého kamene, velikost kolekce i specifické znaky opracování. Model se nejprve naučil rozpoznávat charakteristické rozdíly mezi nástroji obou druhů z jiných lokalit v severovýchodní Africe, na Blízkém východě a v Arábii.

Když do něj vědci zadali data z JKF-1, výsledek je šokoval. Pravděpodobnost, že nástroje vyrobili neandertálci, vyšla na 78 procent. To znamená, že před 55 tisíci lety se tito vyhynulí příbuzní člověka pravděpodobně vydali mnohem dál na jih, než si kdokoli myslel.

Vlhké okno v době ledové umožnilo neandertálcům postup

Klíčem k pochopení celé situace je přesnější datování lokality. Pomocí metody opticky stimulované luminiscence (OSL), která měří, jak dlouho byly sedimenty pohřbeny bez přístupu slunečního světla, vědci určili stáří nástrojů na zhruba 55 000 let.

Toto období spadá do relativně vlhké fáze uprostřed širšího chladného klimatu. Nejde však o klasické meziledové období „Zelené Arábie“, které bývá spojováno s úspěšnými migracemi Homo sapiens z Afriky. Časové okno naopak dokonale sedí na expanzi neandertálců, kteří mezi 75 000 a 50 000 lety rozšiřovali své území na Blízkém východě. A jak se zdá, někteří z nich pokračovali ještě dál – do severní Arábie.

Neandertálci jsou tradičně spojováni s oblastmi od západního pobřeží Pyrenejského poloostrova přes celou Evropu až po Altaj v jižní Sibirii a Zagros v dnešním Íránu. Arabská poušť však byla dosud považována za doménu moderních lidí. Nový objev tuto představu rozmazává.

Bez kostí zůstává otazník

Sami autoři studie si jsou vědomi, že jejich závěry nejsou definitivní. Už název jejich práce v časopise Quaternary Science Reviews „Neanderthals in the desert?“ (Neandertálci v poušti?) je zakončen otazníkem. Dokud nenajdou DNA nebo ostatky dávných obyvatel, kteří podivné nástroje v poušti zanechali, nebudou mít stoprocentní jistotu, že šlo opravdu o neandertálce.

Pravděpodobnost je ale vysoká. Jestliže se hypotéza potvrdí, budou se přepisovat učebnice. Neandertálce si v teplých jižních krajích dosud nikdo nepředstavoval. A přeci je možné, že tam žili.