Žralok, který pamatuje Shakespeara. Nejstarší obratlovec na Zemi se může dožít až 500 let

Jak zjistit věk žraloka, který nemá letokruhy

Určit stáří většiny ryb není pro biology příliš složité. V kostech, obratlích nebo ploutevních ostnech se vytvářejí růstové vrstvy podobné letokruhům stromů.

Žralok grónský je ale výjimkou.

Nemá tvrdé ploutevní ostny a jeho měkké obratle žádné pravidelné růstové vrstvy nevytvářejí. Nikdo proto dlouho netušil, jak starý vlastně může být.

Průlom přišel až v roce 2016, kdy vědci využili radiokarbonové datování očních čoček. Jejich střed totiž vzniká ještě před narozením a během života se už téměř nemění. Analýza ukázala něco nečekaného – největší zkoumaní jedinci byli staří několik století.

„Všichni jsme jen stáli v úžasu. Je to až nepochopitelné, když si představíte, jak dlouho to zvíře žilo a čeho všeho mohlo být svědkem,“ uvedla tehdy mořská bioložka Emilie De Looseová po analýze uhynulého grónského žraloka v Irsku.

Roste pomaleji než zahradní keř

Žralok grónský může dorůst délky až 6,4 metru a vážit více než jednu tunu. Přesto roste neuvěřitelně pomalu – v průměru méně než jeden centimetr za rok.

To znamená, že za sto let vyroste přibližně o jeden metr.

Stejně pomalé je i jeho dospívání. Pohlavní dospělosti dosahuje až kolem 150 let věku, což z něj činí jednoho z nejpomaleji dospívajících obratlovců na světě.

V době, kdy většina savců dávno nežije a člověk by měl za sebou několik generací potomků, je grónský žralok teprve na začátku dospělého života.

Vědci vyřešili záhadu jeho očí

Po mnoho let panovalo přesvědčení, že grónští žraloci téměř nevidí. Mnozí mají oči napadené parazitickými korýši a žijí ve velkých hloubkách, kam proniká jen minimum světla.

Nová studie zveřejněná v roce 2026 ale ukázala, že skutečnost je zcela jiná.

Výzkumný tým vedený bioložkou Lily G. Foggovou zjistil, že sítnice i další části oka zůstávají funkční i u velmi starých jedinců. Jejich zrak je dokonale přizpůsobený tmě arktických hlubin a zdá se, že si tuto schopnost dokáže udržet po několik století.

„Jejich zrakový systém je v podstatě jako kamera do velmi slabého světla, což dává dokonalý smysl pro živočicha, který tráví život v temných a ledových hlubinách Arktidy. Nejpozoruhodnější je, že tato složitá tkáň zůstává funkční po celá staletí,“ uvedla Foggová.

Tajemství dlouhého života se možná skrývá v chladu

Jak je možné, že některá zvířata přežijí pět století, zatímco jiná jen několik let?

Odpověď vědci stále hledají, ale hlavním podezřelým je extrémně pomalý metabolismus.

Žraloci grónští žijí v ledových vodách severního Atlantiku a Severního ledového oceánu, kde se teplota pohybuje jen několik stupňů nad bodem mrazu. Chlad výrazně zpomaluje chemické procesy v jejich těle, a tím pravděpodobně i samotné stárnutí.

Stejně pomalý je i jejich pohyb. Maximální rychlost plavání dosahuje přibližně 2,9 kilometru za hodinu, takže patří k nejpomalejším žralokům na světě.

Přesto dokážou ulovit i překvapivě rychlou kořist, například tuleně. Vědci se domnívají, že využívají moment překvapení, výborný čich a silný podtlak, kterým kořist doslova nasají do tlamy.

Druh, který potřebuje naši ochranu

Jejich mimořádně pomalý životní cyklus ale zároveň představuje i problém.

Pokud dospívají až kolem 150 let, trvá mnoho desetiletí, než mohou nahradit ztracené jedince. Přestože dnes už nejsou cíleně loveni kvůli jaternímu oleji jako v minulosti, stále se stávají nechtěnými oběťmi rybářských sítí.

Každý dospělý žralok, který zahyne, představuje pro populaci ztrátu, kterou může příroda nahrazovat celé generace.

Svědek pěti století

Zatímco lidstvo objevovalo nové kontinenty, stavělo první železnice a snilo o přistání na Měsíci, tento tichý obr možná po celou dobu pomalu křižoval stejné ledové hlubiny.

A pokud bude mít štěstí, může tam plavat ještě dlouho poté, co dnešní generace zůstane už jen kapitolou v učebnicích dějepisu.