Z ostrova hrůzy se stal ráj pro vzácné tuleně. Na místě bývalého vězení dnes vychovávají mláďata

Ostrov, kam byli posíláni političtí vězni

Gyaros leží v souostroví Kyklady a po staletí byl symbolem vyhnanství. Už ve starověkém Římě sem byli posíláni nepohodlní lidé, nejtemnější kapitola jeho dějin ale začala po řecké občanské válce v roce 1948.

Vláda tehdy vystěhovala posledních 31 obyvatel a ostrov proměnila v přísně střeženou věznici pro politické odpůrce. Během několika desetiletí zde skončilo více než 20 tisíc lidí – komunisté, spisovatelé, studenti, umělci i další odpůrci režimu.

Vězni nejprve žili ve stanech, kde čelili spalujícím letním vedrům i zimním bouřím. Současně byli nuceni vlastníma rukama stavět vězeňský komplex, ve kterém pak byli drženi. Po pádu vojenské junty v roce 1974 ostrov převzalo řecké námořnictvo, které jej až do roku 2002 využívalo jako vojenskou střelnici.

Díky tomu zůstal Gyaros po více než půl století prakticky bez lidí.

Nečekaný návrat jednoho z nejvzácnějších tuleňů světa

Krátce poté, co armáda ostrov opustila, začali rybáři hlásit, že v okolních vodách vídají tuleně středomořské. Zásadní důkaz přinesla fotografie amatérského potápěče, který zachytil samici s mládětem odpočívající přímo na otevřené pláži.

Snímek přiměl vědce uspořádat první průzkumné výpravy. Výsledek je překvapil. Na Gyarosu objevili prosperující kolonii přibližně sedmdesáti dospělých tuleňů. Tehdy šlo o jednu z největších známých populací ve Středomoří.

„Osobně jsem něco takového v Řecku nikdy neviděl,“ vzpomíná biolog Panos Dendrinos, který se dlouhodobě věnuje jejich výzkumu.

Chovali se úplně jinak než ostatní

Ještě větší překvapení čekalo vědce při pozorování jejich chování.

Na většině míst ve Středomoří se totiž tuleni ukrývají v odlehlých mořských jeskyních, kam se stáhli po desetiletích pronásledování lidmi. Na Gyarosu ale samice bez obav rodily mláďata na otevřených plážích.

„To bylo jejich přirozené chování. Tuleni jinde se chovali jako lidé v Athénách – byli neustále ve střehu. Na Gyarosu byli uvolnění,“ popsal biolog Spyros Kotomatas.

Podle odborníků právě dlouhodobá nepřítomnost lidí umožnila zvířatům vrátit se ke způsobu života, který byl pro ně kdysi běžný.

Ve Středomoří téměř zmizeli

Tuleň středomořský (Monachus monachus) patří mezi nejohroženější mořské savce na světě. Ještě před několika desetiletími přežívalo podle odhadů pouhých 350 až 450 jedinců.

Jejich úbytek způsobilo především staletí lovu kvůli kožešině, tuku a masu. Později se přidala výstavba pobřeží, turistický ruch a konflikty s rybáři, kteří tuleně zabíjeli kvůli poškozeným sítím. Zvířata se proto stáhla do nepřístupných mořských jeskyní, kde měla větší šanci vyvést mláďata.

Dospělý tuleň středomořský dorůstá délky téměř tří metrů a může vážit až 300 kilogramů. Dokáže se potopit do hloubky okolo 200 metrů a pod vodou vydrží přibližně patnáct minut.

Krátké video šťastného tuleně u pustého řeckého ostrova vám dodá vaši denní dávku roztomilosti:

Ochrana ostrova pokračuje

Řecko dnes usiluje o ještě přísnější ochranu Gyarosu. Připravovaný plán počítá s vytvořením rozsáhlé chráněné oblasti, která bude zahrnovat nejen samotný ostrov, ale i okolní moře.

V nejcennějších částech budou povoleny pouze vědecké výzkumy, zatímco rybolov zůstane zakázán. Zkušenosti totiž ukázaly, že jakmile byla ochrana v minulosti dočasně uvolněna, počet ryb v okolních vodách rychle klesl.

Příběh Gyarosu tak ukazuje, že příroda dokáže překvapivě rychle využít příležitosti, pokud jí člověk dá prostor. Ostrov, který byl kdysi symbolem utrpení a izolace, se stal místem, kde jeden z nejvzácnějších savců světa znovu vychovává svá mláďata téměř bez obav z lidské přítomnosti.