Saturn je jen proti ní jen čajíček. Vzdálená exoplaneta má prstence větší, než je vzdálenost Země od Slunce

Asi 434 světelných let od Země se nachází svět, vedle kterého vypadá Saturn téměř nenápadně. Exoplaneta označovaná jako J1407b, přezdívaná také Super Saturn, je obklopena více než třiceti prstenci o celkovém průměru přibližně 180 milionů kilometrů. To je zhruba 200krát více než u Saturnu.

Astronom Matthew Kenworthy z Leidenské observatoře říká, že kdyby měl Saturn prstence stejně velké jako J1407b, byly by na noční obloze snadno viditelné pouhým okem a působily by mnohonásobně větší než Měsíc v úplňku.

Objev, který nikdo nečekal

Příběh objevu začal v roce 2012, kdy astronomové analyzovali data z projektu SuperWASP, jehož robotické dalekohledy v Jihoafrické republice a na Kanárských ostrovech hledají planety u vzdálených hvězd.

Jejich pozornost upoutala mladá hvězda J1407 v souhvězdí Kentaura. Její jas se začal měnit způsobem, který neodpovídal žádné známé stálici. Místo krátkého poklesu světla, jaký způsobuje běžný přechod planety před hvězdou, docházelo k desítkám nepravidelných ztmavení.

Astronomové si brzy uvědomili, že před hvězdou musí procházet něco mnohem většího.

Podrobná analýza světelné křivky nakonec odhalila překvapivou skutečnost. Změny jasnosti způsoboval obrovský systém více než třiceti prstenců obklopujících dosud nepozorovanou obří planetu.

Šlo o první prstencový systém objevený u planety mimo naši Sluneční soustavu.

Větší než vzdálenost Země od Slunce

Samotná planeta je podle odhadů desetkrát až čtyřicetkrát hmotnější než Jupiter, největší planeta naší Sluneční soustavy. Skutečnou senzací ale nejsou její rozměry, nýbrž prstence.

Celý systém se rozprostírá do vzdálenosti přibližně 180 milionů kilometrů. Pro představu – průměrná vzdálenost mezi Zemí a Sluncem činí asi 150 milionů kilometrů. Vědci odhadují, že celý prstencový systém obsahuje množství prachu a hornin o celkové hmotnosti srovnatelné se Zemí.

Přibližné porovnání Země, Saturnu a exoplanety J1407b si můžete prohlédnout ve videu. Jen poznámka, video udává velikost prstenců nově objevené planety 120 milionů km. Jde o původní údaj, který později astronomové upřesnili.

Prstence, ze kterých se rodí nové měsíce

Prstence kolem J1407b přitom nejspíš nejsou konečným stavem.

Astronomové se domnívají, že jde o mladý planetární systém, v němž právě vznikají nové měsíce. Nasvědčuje tomu výrazná mezera v jednom z prstenců, kterou podle všeho vytvořil rodící se měsíc obíhající kolem planety.

Pokud se tato hypotéza potvrdí, mohl by být vznikající měsíc větší než Mars a stát se jedním z největších přirozených satelitů, jaké známe.

J1407b tak astronomům nabízí jedinečnou možnost sledovat proces, který se ve Sluneční soustavě odehrál před více než čtyřmi miliardami let, kdy vznikaly měsíce Jupiteru, Saturnu i dalších obřích planet.

Jedna záhada stále čeká na vysvětlení

Přesto kolem J1407b zůstává mnoho otazníků.

Počítačové simulace ukázaly, že prstence by při běžném oběhu dlouhodobě nepřežily silnou gravitaci mateřské hvězdy. Mnohem stabilnější se ukázal neobvyklý scénář, podle něhož částice prstenců obíhají opačným směrem, než obíhá samotná planeta kolem své hvězdy.

Právě tento takzvaný retrográdní pohyb by mohl vysvětlovat, proč se obří prstencový systém zatím nerozpadl. Ani v tomto případě ale nejde o trvalý stav. Vědci předpokládají, že gravitace hvězdy bude prstence postupně narušovat a během několika tisíc oběhů se celý systém rozpadne.

Měli jsme štěstí, že jsme ho vůbec spatřili

Je tedy docela možné, že astronomové zachytili J1407b v mimořádně krátkém období její existence – ve chvíli, kdy kolem ní stále obíhá gigantický prstenec materiálu, z něhož se postupně rodí nové měsíce.

Když dnes obdivujeme Saturn jako nejkrásnější planetu Sluneční soustavy, stojí za to si uvědomit, že vesmír dokáže vytvářet ještě mnohem velkolepější světy. Někde v souhvězdí Kentaura totiž obíhá planeta, jejíž prstence by na naší obloze zastínily úplně všechno, co běžně vídáme.