Před 176 500 lety neandertálci sestoupili do naprosté tmy. Jen proto, aby postavili záhadný kruh

Když francouzskou jeskyni Bruniquel zkoumali moderní archeologové, narazili zde na něco nečekaného. Našli dvě kruhové konstrukce a několik menších útvarů vytvořených z přibližně 400 úlomků stalagmitů o celkové hmotnosti přes dvě tuny. Na některých kamenech byly navíc patrné stopy po působení ohně.

Stáří, které vyráží dech

Přestože byla lokalita podrobně prozkoumána, vědci dlouho netušili, jak je vlastně stará. Teprve moderní metoda uran-thoriového datování přinesla šokující výsledek.

Kamenné kruhy vznikly přibližně 176 500 let před současností. To znamená, že jsou starší než egyptské pyramidy o více než 170 tisíc let a vznikly dávno před příchodem moderního člověka do Evropy.

V té době žili na evropském kontinentu pouze neandertálci.

Museli plánovat a spolupracovat

Samotná cesta do nitra jeskyně představovala obrovskou výzvu. Ve vzdálenosti více než tři sta metrů od vchodu panuje naprostá tma. Bez umělého zdroje světla by tam člověk nevydržel.

Neandertálci proto museli používat pochodně. Stovky stalagmitů navíc neodlámali náhodně. Mnohé mají podobnou délku a byly pečlivě vyskládány do kruhových staveb. Některé kusy sloužily jako opěry, jiné byly položeny naplocho. Celá konstrukce působí promyšleně a vyžadovala spolupráci více lidí.

Paleoantropolog Chris Stringer z londýnského Natural History Museum při zveřejnění výzkumu uvedl, že nález jasně dokazuje schopnost neandertálců plánovat složité činnosti, stavět kamenné konstrukce a pohybovat se hluboko v jeskyních za pomoci umělého osvětlení.

„Naše výsledky naznačují, že skupina neandertálců odpovědná za tyto stavby měla úroveň sociální organizace mnohem složitější, než se dříve předpokládalo,“ uvádí studie.

Proč právě kruh?

To je otázka, na kterou hned tak nenajdeme odpověď.

Neandertálci mohli vytvářet obřadní místo. Mohlo jít o prostor určený ke společným setkáním. Nebo pro ně kruhy měly úplně jiný význam, který si dnes ani neumíme představit.

Jisté je jediné: nešlo o náhodně rozházené kameny.

Tvar kruhu je každopádně zarážející už z toho důvodu, že se kruhové stavby později objevily i v lidské historii. Vzpomeňme na pravěké rondely ve střední Evropě, kamenné kruhy na Britských ostrovech včetně Stonehenge, kruhová ohniště i shromaždiště různých kultur mají společný právě tento tvar.

Archeologové upozorňují, že mezi těmito stavbami nelze hledat přímou souvislost. Od neandertálského kruhu z Bruniquelu je dělí více než sto tisíc let. Přesto je fascinující, že stejný geometrický motiv vznikl nezávisle v tak odlišných dobách.

Nová studie přinesla další dílek skládačky

Letos zveřejněná studie se znovu zaměřila na samotnou jeskyni. Výzkumníci podrobně zrekonstruovali její geologický vývoj a potvrdili, že vstup do jeskyně se po vytvoření staveb přirozeně uzavřel. Díky tomu zůstaly kruhy po desítky tisíc let téměř nedotčené.

Přesto ta nejdůležitější otázka zůstává otevřená.

Proč skupina neandertálců riskovala nebezpečnou cestu do naprosté tmy, aby hluboko pod zemí postavila kruh z kamenů?

Možná to nikdy nezjistíme. Už samotná existence této stavby ale ukazuje, že naši dávní příbuzní byli mnohem schopnější, než jsme si ještě před několika dekádami dokázali představit.