Před 85 lety Henry Ford představil auto ze sójových bobů. Jedinečný plast odolal úderu sekery

Před 85 lety, 13. srpna 1941, představil Henry Ford v americkém Dearbornu experimentální automobil s karoserií vyrobenou z rostlinného materiálu. Říkalo se mu Soybean Car – sójové auto. A přestože nikdy nedostal šanci dobýt světové silnice, jeho myšlenka předběhla svou dobu o několik desetiletí.

Auto, které vyrostlo z pole

Henry Ford nebyl jen továrníkem. Srdcem byl farmář, který se už od 30. let snažil propojit automobilový průmysl se zemědělstvím. V Greenfield Village nechal vybudovat laboratoř, kde vědci zkoumali využití sóji a dalších zemědělských produktů v průmyslu.

Ze sójových bobů se už tehdy vyráběly některé plastové součástky automobilů. Ford ale chtěl jít mnohem dál. Proč by se z rostlin nemohla vyrobit rovnou celá karoserie?

Výsledkem byl prototyp, který na první pohled vypadal jako běžné auto. Jeho základ tvořil ocelový trubkový rám, na který bylo připevněno 14 plastových panelů. Celý vůz vážil přibližně 907 kilogramů – zhruba o 450 kilogramů méně než srovnatelný automobil s klasickou ocelovou karoserií.

Složení materiálu je dodnes záhadou

Přestože se vozu dodnes říká „sójové auto“, přesný recept na výrobu materiálu se nedochoval. Podle jednoho dobového popisu směs obsahovala kromě sójových bobů také pšenici, konopí, len a ramii. Konstruktér Lowell E. Overly později materiál popsal jako sójové vlákno zalité ve fenolické pryskyřici, při jejímž zpracování se používal formaldehyd.

Jisté tedy je, že se Ford skutečně pokoušel nahradit část tradičních průmyslových materiálů plodinami vypěstovanými na poli.

Pak přišla na řadu sekera

Dobová fotografie zachytila Henryho Forda, jak se proti automobilu rozmachuje sekerou.

Je v tom ale malý háček. Na samotný prototyp totiž sekerou neudeřil.

Ford tímto svérázným způsobem testoval plastové víko kufru, které bylo namontované na jeho vlastním osobním automobilu. Přesto se mu úderem podařilo prokázat, že nový materiál je překvapivě pevný a odolný. A že plast nemusí znamenat křehký materiál.

Experiment ukončila válka

Po vstupu Spojených států do druhé světové války byla civilní výroba automobilů zastavena a automobilky se přeorientovaly na válečnou produkci. Druhý experimentální vůz ze sóji byl sice už rozestavěný, ale inženýři projekt nakonec opustili.

Po válce se navíc technologie vydala úplně jiným směrem. Petrochemický průmysl rychle rostl a plasty vyráběné z fosilních surovin byly levné, dostupné a snadno vyráběné ve velkém.

Fordův sen o automobilech vyráběných ze zemědělských plodin tak na dlouhá desetiletí zapadl.

Auto už dnes neuvidíme

Na rozdíl od mnoha slavných prototypů se Fordův sójový automobil nedochoval. Podle pozdějšího svědectví Lowella Overlyho ho designér E. T. Gregorie nakonec zničil. Zůstaly po něm jen fotografie, dokumenty a vzpomínky lidí, kteří na projektu pracovali.

Je přitom pozoruhodné, jak auto ze sóji předběhlo dobu.

Automobilky v současnosti skutečně používají materiály z přírodních vláken v některých částech interiéru a konstrukčních kompozitech. Samozřejmě nejde o stejnou směs, jako využíval Ford. Myšlenka je však podobná: vyrobit lehčí materiál a část ropných či kovových surovin nahradit rostlinnými složkami.

Henry Ford měl tedy nakročeno ke skutečně modernímu a potažmo i ekologickému řešení. Jen s ním přišel v nevhodnou dobu.