Rackové kradou turistům jídlo přímo z ruky. Vědkyně radí vtipný trik, jak je přelstít

Ne každý racek je zloděj

Přestože mají rackové pověst mazaných zlodějů, podle etoložky Laury Kelley z University of Exeter se většina racků o lidské jídlo vůbec nezajímá. Krádeže má na svědomí jen malá část městských populací, které přišly na to, že lidé představují snadno dostupný zdroj kaloricky vydatné potravy.

Pozoruhodné je, že se toto chování šíří učením. Mladí rackové pozorují zkušenější jedince a postupně přebírají jejich strategie. Z generace na generaci se tak nepředávají jen hnízdiště nebo migrační trasy, ale také umění ukrást turistovi oběd.

Někteří rackové se dokonce naučili chodit pro jídlo do místních supermarketů, jen dosud nepochopili, že se za zboží obvykle platí. Svědčí o tom roztomilé video:

Co na ně funguje

Pokud na pláži nechcete přijít o svačinu, vědci doporučují několik jednoduchých pravidel. Především nenechávejte jídlo bez dozoru a tašky mějte vždy zavřené. Když už si všimnete, že vás racek sleduje, podívejte se mu přímo do očí. Pták pozná, že jste ho zaregistrovali, a raději se vzdálí.

Pomáhá také sedět zády ke zdi nebo pod slunečníkem, kam má racek horší přístup a méně prostoru pro rychlý nálet i únik.

A když se už opeřený zloděj odhodlá zaútočit, nebojte se na něj hlasitě zakřičet. Výzkum University of Exeter ukázal, že hlasitý okřik racky odradí účinněji než klidná domluva.

Šelmě se do očí nedívejte, ale rackům ano

Vědkyně Laura Kelley chtěla vyzkoušet, do jaké míry ptáky odradí přímý pohled lidských očí. A zároveň si položila neobvyklou otázku: co kdyby postačily oči umělé?

Na papírové krabičky s jídlem proto nalepila samolepky velkých lidských očí, vystavila je na pláži a sledovala, jak na ně rackové budou reagovat.

Stalo se něco nečekaného.

„Zjistili jsme, že rackové se bez obav přiblížili ke krabičkám bez očí. U krabiček s očima se ale rozdělili do dvou skupin. První byla zpočátku zdrženlivá, ale postupně se naučila, že oči nepředstavují hrozbu. Druhá skupina se ke krabičkám nepřiblížila vůbec,“ popsala Kelley.

Každý racek má jinou povahu

Experiment ukázal, že rackové nejsou bezhlaví zloději, kteří útočí na každý žvanec. Stejně jako lidé mají různé povahy.

Někteří jsou odvážnější a ochotní riskovat, jiní dávají přednost jistotě a podezřelým situacím se raději vyhnou.

Přesto však máte větší pravděpodobnost, že vám rackové oběd neukradnou, když ho označíte obyčejnými samolepkami očí, které seženete v každém větším papírnictví. Až budete příště sepisovat seznam věcí na dovolenou u moře, nezapomeňte je tam přidat.