Evropská moře se rozpálila na rekordní teploty. Extrém ohrožuje mořský život

Moře teplejší než dříve

Pátého srpna 2026 zaznamenala měřicí bóje u španělského ostrova Sa Dragonera poblíž Mallorky hodnotu 33,02° C, tedy jen o několik stupňů méně, než je teplota lidského těla. Pro srovnání, Středozemní moře u Mallorky běžně mívá v srpnu kolem 26° C.

Nejde přitom jen o lokální záležitost. Agentura Reuters přinesla výsledky analýzy World Weather Attribution (WWA), podle které průměrná teplota celého Středozemního moře za červenec 2026 dosáhla 27° C. Jde o nejvyšší červencovou hodnotu v historii měření.

Noci, kdy se nedá dýchat

Extrémně teplá voda mění i život na pevnině. Teplé Středomoří funguje jako obrovský tepelný zásobník – voda přes den akumuluje energii a následně ji předává okolnímu vzduchu. V kombinaci s vysokou vlhkostí tak mohou být letní noci na pobřeží mimořádně dusné. Itálie letos zažívá opakované vlny veder, a dokonce i takzvané supertropické noci, při nichž teplota neklesá pod 25° C.

Změny se ale odehrávají také pod hladinou. Oteplování Středozemního moře umožňuje šíření teplomilných a nepůvodních druhů, které vytlačují některé místní organismy a mění tradiční rybolov. V celém Středomoří už bylo zaznamenáno více než tisíc nepůvodních druhů.

A pak přichází podzim. Teplé moře nemusí automaticky vytvořit hurikán, může však přispívat k podmínkám vhodným pro vznik a zesilování medikánů – mohutných středomořských cyklon, které přinášejí extrémní vítr, přívalové srážky a ničivé povodně. Studie navíc naznačují, že v teplejším klimatu by mohly být některé z těchto bouří méně časté, ale zároveň nebezpečnější.

El Niño za to nemůže

Ačkoli se letos hodně hovoří o extra silném klimatickém fenoménu El Niño, podle zjištění WWA ho zrovna v případě evropských moří vinit nemůžeme.

Rekordní hodnoty byly dosaženy především v důsledku dlouhodobého oteplování způsobeného člověkem. Podle atribuční studie WWA zvýšil lidský faktor teplotu Středozemního moře o přibližně 2 °C a teplotu moří v západní Evropě o zhruba 1,4 °C.

Bez klimatické změny k těmto extrémům nedošlo. .

Mořské vlny veder zasáhly 90 % plochy Biskajského zálivu a 80 % západního Středozemního moře. Bez vlivu globálního oteplování by tento rozsah činil pouze přibližně 40 %.

Tohle na Britských ostrovech nepamatují

Extrémní situace panuje i v Keltském moři u pobřeží Velké Británie a Irska. Teploty, které zde byly naměřeny, by bez vlivu lidské činnosti nastaly statisticky jednou za sto let. Globální průměrná teplota povrchu moří mezi 60. rovnoběžkou jižní šířky a 60. rovnoběžkou severní šířky dosáhla 22. srpna 2026 hodnoty 21,1 °C – překonán byl dosavadní historický rekord 21,09 °C z března 2024.

Na jedné straně to znamená, že Britové a Irové mohou vyrážet na pláže častěji než dřív. Pro mořský ekosystém to ale radostná zpráva není.

Jak upozornila spoluautorka studie a výzkumnice z Maynooth University v Irsku Claire Bergin:

„Teplejší voda ke koupání může znít lákavě pro návštěvníky pláží v chladnějších zemích, jako je ta moje. Dopady na mořský život pod hladinou jsou však mnohem závažnější.“

Pod hladinou umírá život

Pod hladinou se odehrává tichá katastrofa. Extrémní teploty způsobují úhyny mořských organismů, včetně citlivých korálů. Řada druhů ryb migruje na sever a mořští ptáci přicházejí o své přirozené zdroje potravy. Potravní řetězec se rozpadá.

Mořský ekolog John Bruno upozorňuje na nečekaně malou rezervu, kterou některé organismy vůči oteplování mají.

„Je překvapivé, jak malé zvýšení teploty stačí k tomu, aby se organismy dostaly za hranici, kterou už nepřežijí. Například u korálových útesů je to jen asi 1 °C,“ říká Bruno.

Jedinou cestou, jak tento vývoj zpomalit, je omezit další oteplování planety. Moře může absorbovat obrovské množství tepla, ale jeho schopnost snášet stále vyšší teploty není nekonečná.