Více veder, více utonulých. Francie hlásí znepokojivé statistiky a Češi jsou na tom ještě hůř

Evropa čelí vlně tragédií: Čísla z léta 2026 děsí odborníky

Letní sezóna roku 2026 odhalila mrazivou statistiku, která varuje celou Evropu. Jen ve Francii přišlo od 19. června 2026 ve vodě o život už 301 lidí. To představuje dramatický meziroční nárůst o 14 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Hlavními ohnisky neštěstí se staly nehlídané vodní zdroje, jako jsou řeky a kanály, ale také soukromé bazény, kde nejčastěji doplácejí na nepozornost senioři. Za touto tragickou bilancí stojí dlouhotrvající vlny veder, koupání na zakázaných místech a fatální teplotní šoky při náhlém vstupu do studené vody.

Česko na chvostu Evropy: Proč máme tak vysokou úmrtnost?

Situace v České republice není o nic příznivější. V tuzemsku průměrně utone 170 až 200 lidí ročně. V celoevropském srovnání vykazuje Česko nelichotivou statistiku 1,5 utonulého na 100 000 obyvatel.

Pro srovnání, sousední Německo nebo Rakousko mají tuto hodnotu na úrovni pouhých 0,6. Horší výsledky v rámci Evropské unie vykazuje již jen Pobaltí, Rumunsko, Slovensko a Řecko.

Tato čísla jasně ukazují, že český přístup k bezpečnosti u vody má vážné trhliny.

Tři největší hrozby: Alkohol, samota a přeceňování sil

Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které v Česku vedou k tragédiím, je konzumace alkoholu. Ten hraje roli u přibližně jedné třetiny všech případů utonutí. Alkohol odbourává přirozené zábrany, zpomaluje reakce těla a výrazně zvyšuje riziko svalových křečí či náhlého srdečního selhání.

Dalším obrovským rizikem je koupání o samotě. Když se plavec dostane do potíží bez doprovodu, nemá mu kdo přivolat pomoc.

Policisté a záchranáři pak na břehu často nacházejí jen opuštěné osobní věci, jako jsou klíče nebo pantofle, bez přítomnosti jejich majitele.

Čeští plavci také velmi často přeceňují své fyzické síly. Namísto bezpečného plavání podél břehu se často pokoušejí přeplavat celé vodní plochy napříč. K tomu se přidává riziko teplotního šoku, kdy rozehřáté tělo po skoku do studené vody zažije reflexní zástavu dechu nebo srdeční arytmii.

Samostatnou kapitolou je pak nedostatečný dozor nad dětmi, kdy se rodiče spoléhají na levné nafukovací rukávky či kruhy, které však nejsou certifikovanými záchrannými prostředky.

Filmový mýtus versus realita: Jak vypadá skutečné tonutí?

Většina lidí má o tonutí zkreslené představy kvůli televizním filmům. V nich tonoucí dramaticky stříká vodu kolem sebe, mává rukama a hlasitě volá o pomoc. Skutečnost je však zcela jiná.

Tonutí probíhá extrémně rychle, obvykle během 60 až 120 sekund, a hlavně naprosto tiše. Člověk bojující o život nemá fyzickou kapacitu křičet ani mávat rukama.

Veškerou svou zbývající energii totiž soustředí na jedinou věc – na snahu nadechnout se nad hladinou.

Modelový příklad: Když se vteřiny promění v rozsudek

Jak snadno a nepozorovaně může k tragédii dojít, ukazuje modelový příklad z praxe. Představte si pětačtyřicetiletého muže, který je průměrným plavcem. Během tropického dne, kdy teplota vzduchu dosahuje 36 °C, tráví odpoledne u nehlídaného přírodního lomu.

Na slunci vypije dvě piva a následně se rozhodne, že sám přeplave jezero na protější břeh. V polovině trasy, přibližně 100 metrů od břehu, však vlivem kombinace alkoholu, únavy a chladné vody dostane náhlou svalovou křeč do nohy a propadne panice.

Během pouhých 90 sekund se tiše potopí pod hladinu. Nikdo z okolí si ničeho nevšimne, protože muž nekřičí ani nemává. Na břehu po něm zůstane jen oblečení a mobilní telefon.

Hlasy odborníka: Proč ignorujeme nebezpečí?

Když udeří tropická vedra, lidé mají tendenci skočit do první nádrže se studenou vodou, která se naskytne. Neuvědomí si přitom, že ne každý tok či vodní hladina jsou ke koupání vhodné. Někteří neukáznění plavci dokonce navštěvují i lomy, kde je koupání majitelem pozemku přímo zakázáno.

A pak je tu ještě jeden český nešvar.

My jako Češi velmi rádi přeceňujeme své síly, protože přece u nás platí staré dobré pravidlo: ‚Já všechno vím, všechno znám.‘ Češi moc nechtějí dodržovat nějaké regule nebo pravidla, a to pak má následky, uvedl pro Novinky.cz prezident Vodní záchranné služby David Smejkal.

Záchranář doporučuje chodit se koupat vždy s dopovodem a v parných dnech u vody nepožívat alkohol. Stačí jen kapka nezodpovědného chování a plavce může dělit mezi životem a smrtí pouhých devadesát dramatických vteřin.