Vypadá jako kámen, ale může vám zkazit dovolenou. Jedovatou ropušnici můžete potkat i v Chorvatsku

Na jedovaté tvory nemusíte narazit jen v tropických oblastech. Ropušnice obecná (Scorpaena scrofa) žije také ve Středozemním moři a setkat se s ní můžete například u pobřeží Chorvatska, Řecka, Itálie, Kypru nebo Malty. Podobně rozšířená je i ropušnice hnědá (Scorpaena porcus).

Dokonalé maskování má svůj důvod

Ropušnice tráví většinu času u dna. Neprohání se volnou vodou jako některé jiné ryby, ale nehybně číhá mezi kameny, v puklinách nebo na písčitém podkladu. Její zbarvení, nepravidelný tvar těla a různé kožní výrůstky jí umožňují dokonale splynout s okolím.

Pro dravou rybu je to skvělá strategie. Kořist si jí často nevšimne, dokud není příliš blízko. Pro člověka, který se bosý prochází po kamenitém dně, to ale může být nepříjemný problém.

Video z tropické oblasti ukazuje, jak dokonale ropušnice umí splynout s korálovými útesy:

Bodnutí bolí, ale nebývá smrtelné

Ropušnice člověka aktivně nenapadá. Nebezpečnou se stává ve chvíli, kdy na ni někdo šlápne nebo se ji pokusí vzít do ruky. Její ostny jsou napojené na jedové žlázy a poranění může být velmi bolestivé.

Následuje rychlý otok, zarudnutí nebo změna zbarvení kůže v okolí rány. Ve vážnějších případech se mohou objevit také celkové potíže, například pokles krevního tlaku, slabost nebo potíže s dýcháním.

Jed ropušnic je přitom citlivý na teplo. Odborné přehledy doporučují postižené místo ponořit do horké vody o teplotě přibližně 45 °C na 30 až 90 minut, případně do doby, než začne bolest ustupovat.

Pokud je bolest velmi silná, stav se zhoršuje nebo se objeví celkové příznaky, je samozřejmě namístě vyhledat lékařskou pomoc.

Zajímavosti:

• V anglickém jazyce se ropušnice nazývá „scorpionfish“, tedy doslova „štíří ryba“. Se skutečným štírem ale samozřejmě nemá nic společného. Název odkazuje na její jedovaté ostny a přípané bodnutí, které hrozí při neopatrném kontaktu.
• Chorvaté jí říkají škrpina, případně škarpina, a mohou vám ji naservírovat i na talíř. Ropušnice pod jedovatými ostny skrývá jemné maso, které mnozí přirovnávají k humrovi. A navíc prý ani neobsahuje moc kostí…

Jak se bodnutí vyhnout

Ropušnici nemusíte při koupání vůbec zahlédnout, takže spoléhat na to, že ji včas uvidíte, není zrovna účinná strategie. Nejbezpečnější je proto na mořské dno zbytečně nestoupat a při šnorchlování se nedotýkat kamenů ani ryb, které neznáte. Pokud se v mělké vodě pohybujete po kamenitém dně, může pomoci pevná obuv do vody.

A hlavně platí jednoduché pravidlo: na nic pod hladinou nesahejte. Ropušnice člověka sama od sebe nenapadne. Problém nastává ve chvíli, kdy ji někdo nechtěně zmáčkne, chytí nebo na ni došlápne. Když ji necháte být, nemá důvod se bránit.