Třetí planeta

Zájem o kryoniku roste. Přes 600 lidí čeká v mrazicích boxech na druhý život

Roman Veselý 10. srpna 2026 14:08 • 5 min. čtení
Lidé v kryoboxech
Lidé v kryoboxech | Zdroj obrázku: Ilustrace AI (ChatGPT) Tretiplaneta.cz

Po smrti je čeká něco velmi neobvyklého. Místo hrobu nebo kremace jejich těla skončí v obrovských kovových nádobách naplněných kapalným dusíkem při teplotě kolem −196 °C. Doufají totiž, že jednou přijde doba, kdy je lékaři dokážou znovu přivést k životu.

Jak to probíhá

Říká se, že nechali zmrazit, ale slovo „zmrazení“ je v tomto případě trochu zavádějící. Cílem kryoniky totiž není nechat lidské tělo jednoduše zmrznout. Při běžném zmrazení by se v buňkách vytvořily ledové krystaly, které by poškodily jejich strukturu.

Kryonické společnosti proto používají takzvanou vitrifikaci. Krev a tělesné tekutiny se postupně nahrazují roztokem s kryoprotektivními látkami, které mají vznik ledových krystalů omezit. Tělo se následně ochladí na teplotu kapalného dusíku a uloží do speciální nádoby zvané dewar.

Celý proces může začít až poté, co je člověk právně prohlášen za mrtvého. Čím rychleji se podaří tělo po smrti ochladit a zahájit jeho ochranu, tím větší šanci podle zastánců kryoniky má zachování jeho tkání.

Kolik lidí už skutečně v mrazicích nádobách čeká

Přesné číslo neexistuje. Kryonické organizace působí v různých zemích a žádný celosvětový registr neexistuje.

Podle údajů z roku 2026 je ale po celém světě kryonicky uchováváno více než 650 lidí. Jiný odborný přehled uvádí opatrnější formulaci, že jde o méně než 1 000 lidí.

Největší počet připadá na Spojené státy. Například americká organizace Alcor Life Extension Foundation v současnosti uvádí 263 kryonicky uchovávaných pacientů. Zároveň má více než 1500 žijících členů, kteří si tuto možnost zajistili do budoucna.

Dalším významným poskytovatelem je Cryonics Institute v Michiganu. Jeho vlastní statistiky ukazují, že počet jeho pacientů dlouhodobě roste.

Je přitom potřeba rozlišovat terminologii: pacient není totéž co člen. Člen je člověk, který si kryonické uchování teprve objednal a financuje ho. Pacientem se stává až po smrti, kdy je skutečně kryonicky uchován.

Kolik to stojí

Překvapivě existuje velký rozdíl podle toho, kterou organizaci si člověk vybere.

Například Alcor v současnosti účtuje za uchování celého těla 220 000 dolarů, tedy přibližně 5 milionů korun. Pokud člověk nechá uchovat pouze hlavu s mozkem, služba vyjde na 80 000 dolarů, což je zhruba 1,8 milionu korun.

Cena zahrnuje pohotovostní péči, samotnou kryoprezervaci, dlouhodobé skladování a prostředky určené na případnou budoucí obnovu. Část zákazníků přitom neplatí celou částku předem, ale využívá životní pojištění.

Existuje ale i podstatně levnější varianta.

Cryonics Institute nabízí kryoprezervaci celého těla pro celoživotní členy za 28 000 dolarů, tedy přibližně 630 tisíc korun. Pro členy s ročním členstvím je cena 35 000 dolarů. V ceně je jen samotná kryoprotekce a následné uchování v kapalném dusíku na neurčito. Organizace tvrdí, že peníze investuje a výnos bude financovat péči o pacienta po neomezeně dlouhou dobu.

První člověk čeká už téměř šedesát let

Prvním člověkem, který podstoupil kryonické uchování, byl americký psycholog James Hiram Bedford. Zemřel v roce 1967 a jeho tělo bylo následně uchováno v kapalném dusíku.

Bedfordův případ ukazuje jednu z nejpodivnějších vlastností kryoniky. Člověk může být mrtvý desítky let, zatímco jeho tělo je z pohledu kryonické organizace stále „pacientem“, o kterého je třeba pečovat.

Mezi uchovanými jsou i slavná jména

Bedford už ale dávno není sám.

Jedním z nejslavnějších případů je Ted Williams, legendární americký baseballista. Po jeho smrti v roce 2002 bylo jeho tělo kryonicky uchováno. Rozhodly o tom jeho děti, ačkoli si dle své poslední vůle přál být spálen a rozprášen.

Dalším známým jménem je Robert Ettinger, autor knihy The Prospect of Immortality, která myšlenku kryoniky pomohla rozšířit. Ettinger později založil Cryonics Institute a po své smrti v roce 2011 byl sám kryonicky uchován.

Co když se ti lidé opravdu jednou probudí?

V tomto bodě si současná věda zatím neví rady.

Nestačilo by člověka pouze rozmrazit. Jeho buňky by musely po desetiletích nebo staletích znovu fungovat. Lékaři by museli opravit poškození způsobené nemocí, smrtí a kryoprotektivními látkami. A především by museli zachovat a obnovit mozek natolik dobře, aby se zachovala paměť, osobnost a vědomí konkrétního člověka.

Kryonika proto není léčba ani metoda, která by člověku zajistila druhý život. Je to experimentální postup, který se snaží zachovat tělo nebo mozek v naději, že jednou bude možné napravit škody, které dnes napravit neumíme.