V roce 1181 se na obloze objevil nezvyklý jev. Čínští a japonští pozorovatelé si všimli jasného objektu, který vypadal jako nová hvězda. Zářil několik měsíců a potom zase zmizel. Pro lidi ve středověku to byla jen podivná událost na obloze. Astronomové dnes ale vědí, že tehdy sledovali výbuch hvězdy. A ještě zajímavější je, co po něm zůstalo.
Vědci našli vesmírnou zombii. Podivná hvězda přežila vlastní smrt
Po více než osmi stoletích totiž vědci našli objekt, který může být pozůstatkem této dávné exploze. A nevypadá jako obyčejná mrtvá hvězda. Je to něco mnohem podivnějšího – hvězdná zombie.
Záhada, která čekala staletí
Dávný objekt dostal označení SN 1181 podle roku, kdy se objevil.
Astronomové ji dnes dokázali spojit s podivnou mlhovinou známou jako Pa 30. Uprostřed se nachází mimořádně horký hvězdný pozůstatek obklopený oblakem materiálu, který po explozi zůstal ve vesmíru. Pozorování ukazují, že jde o velmi neobvyklý objekt, jaký mezi supernovami nemá mnoho obdoby.
A právě tady začíná detektivní část příběhu.
Vědci se totiž snaží zjistit, co přesně se v roce 1181 stalo.
Nebyla to obyčejná supernova
Kdyby šlo o běžnou supernovu, scénář by byl jednoduchý. Hvězda vybuchla a veškerá její hmota se rozlétla do okolního prostoru.
SN 1181 se ale chovala jinak.
Vědci ji dnes řadí mezi kandidáty na takzvané supernovy typu Iax. Jde o zvláštní druh termonukleární exploze, která může být mnohem slabší než běžná supernova typu Ia.
A právě při ní se může stát něco zdánlivě nemožného: Hvězda nemusí úplně zemřít.
Místo aby exploze bílého trpaslíka rozmetala do všech stran, část hvězdy může přežít. Zůstane poškozený, žhavý a podivný pozůstatek – něco mezi mrtvou hvězdou a přeživším objektem.
Proto mu astronomové říkají zombie hvězda.
K životu se vrátila později
Astronomové navíc zjistili, že silný hvězdný vítr kolem pozůstatku Pa 30 pravděpodobně nezačal proudit bezprostředně po explozi v roce 1181. Podle studie publikované v letošním roce mohl začít až o několik století později.
Vědci se domnívají, že po explozi zůstala na povrchu přeživšího bílého trpaslíka část materiálu bohatého na uhlík. Ta se mohla po dlouhé době znovu zahřát a zažehnout, což následně spustilo velmi rychlý proud částic.
Jinými slovy: hvězda nejenže přežila vlastní explozi. Její pozůstatek se podle všeho začal výrazně měnit ještě stovky let poté.
A není jediná
SN 1181 patří k velmi vzácné skupině objektů, které věda poznává teprve v posledních letech.
Hlavní autor studie, Takatoshi Ko z Tokijské univerzity, pro CNN uvedl:
„Známe zhruba 20 až 30 kandidátů na supernovy typu Iax, ale tahle je jediná, kterou máme v naší vlastní galaxii.“
Další hvězda, která přežila vlastní výbuch
Jedním z dalších příkladů je objekt označený SN 2012Z.
Astronomové ho pozorovali v roce 2012 v galaxii NGC 1309, která se nachází asi 110 milionů světelných let od Země. Tentokrát měli obrovské štěstí.
Hubbleův vesmírný dalekohled totiž fotografoval tuto galaxii už několik let před výbuchem. Astronomové tak mohli udělat něco, co je ve vesmíru téměř neuvěřitelné: porovnat místo před explozí a po ní.
A na starších snímcích skutečně našli objekt, který pravděpodobně s pozdější supernovou souvisel.
Výbuch označený SN 2012Z byl neobvykle slabý. Vědci se domnívají, že šlo právě o supernovu typu Iax a že bílý trpaslík nemusel být explozí úplně zničen. NASA proto už před lety použila velmi výstižné označení „zombie star“.
Hvězdy, které měly zmizet
Astronomové postupně nacházejí stále více podivných explozí, které nevypadají jako klasické supernovy. Některé jsou nezvykle slabé, některé po sobě možná zanechávají přeživší pozůstatek a některé se chovají způsobem, který současné modely hvězdných explozí stále nedokážou úplně vysvětlit.
Zombie hvězdy jsou proto pro vědce mnohem víc než jen pěkná přezdívka.
Mohou jim pomoci pochopit, co se skutečně stane, když bílý trpaslík exploduje – a proč některé hvězdy zmizí beze stopy, zatímco jiné přežijí vlastní zkázu.
Je fascinující, že jedna z nich „umírala“ už ve středověku a lidé její zánik tenkrát pozorovali.
Komentáře k článku