Co kdybychom vzali kousek DNA neandertálce a vložili ho do lidských buněk? Vědci podobný experiment opravdu vyzkoušeli. Použili k tomu ale laboratorní buňky odebrané z myší. A když je vystavili růstovému hormonu, stalo se něco nevídaného.
Vědci vložili neandertálskou DNA do buněk myší a nestačili se divit. Zvláštní gen nosí i někteří lidé
V nové studii se výzkumníci zaměřili na jeden konkrétní gen. Říká se mu GHR a jeho úkolem je vytvářet receptor pro růstový hormon. Ten funguje v podstatě jako přijímač na povrchu buněk: zachytí signál růstového hormonu a předá ho dál, aby tělo mohlo růst a vyvíjet se.
Neandertálská verze tohoto receptoru se od té běžné u moderních lidí trochu liší.
Neandertálský gen zrychluje růst
Vědci vytvořili dvě skupiny laboratorních buněk, které nesly buď běžnou lidskou verzi receptoru, nebo jeho neandertálskou variantu.
Potom jim přidali růstový hormon.
A výsledek je překvapil.
Buňky s neandertálskou verzí receptoru reagovaly na hormon výrazně silněji a rostly rychleji. V laboratorním experimentu byla jejich růstová odpověď přibližně o 40 procent vyšší než u buněk s běžnou lidskou variantou.
Mají jeho nositelé opravdu více svalů?
Pak přišla druhá část výzkumu. Vědci se podívali do genetických a zdravotních databází, které dohromady obsahovaly údaje o více než 1,13 milionu lidí. Hledali jedince, kteří tuto neandertálskou variantu GHR zdědili.
Ukázalo se, že její nositelé měli v průměru přibližně o 270 gramů více svalové hmoty. Nešlo přitom jednoduše o větší tělesnou hmotnost: rozdíl tvořila převážně svalová hmota, zejména na pažích, nohách a trupu.
Lidé s touto variantou byli také v průměru asi o tři milimetry vyšší a měli nepatrně širší boky. Vědci našli také určité rozdíly ve tvaru čelisti a kořenů zubů.
Odchylky to jsou malé a na první pohled si člověk žádného „neandertálce“ vedle sebe rozhodně nevšimne. Pro vědce je ale důležité něco jiného:
Stejný genetický rozdíl se projevil jak v laboratorních buňkách, tak při pohledu na více než milion skutečných lidí.
„Je vzácné vidět tak jasnou shodu mezi výsledky z laboratoře a výsledky z populačního průzkumu,“ uvedl vedoucí studie Philipp Kanis z Planckova Institutu v německém Lipsku.

Neandertálci byli pořádní chlapi
Výsledek vlastně docela dobře zapadá do obrázku, který jsme si vytvořili z jejich kosterních pozůstatků.
Neandertálci měli robustní těla, mohutné kosti a výrazné svalové úpony. Nebyli jen menší verzí dnešního člověka. Jejich tělesná stavba byla jiná a zřejmě byla dobře přizpůsobena životu v tehdejším prostředí.
A vědcům se teď navíc podařilo najít konkrétní genetickou variantu, která může k některým těmto tělesným vlastnostem přispívat.
Neandertálský „svalový“ gen má jen hrstka lidí
Tato konkrétní varianta je dnes poměrně vzácná a její výskyt se mezi populacemi výrazně liší. Výzkum uvádí přibližně 0,5 procenta u Evropanů, kolem 2 procent u lidí v Severní a Jižní Americe, asi 15 procent u východních Asiatů a kolem 20 procent u jihoasijských populací.
Rovněž by bylo naivní si představovat, že nositelé tohoto genu jsou viditelně svalnatější. Kdo by si snad myslel, že do sebe napíchne neandertálský gen a narostou mu svaly, pro toho má spoluautorka studie Miriam Berreiter jasný vzkaz:
„Neandertálský receptor růstového hormonu posilovnu nenahradí.“
Komentáře k článku