Vědci vložili neandertálskou DNA do buněk myší a nestačili se divit. Zvláštní gen nosí i někteří lidé

V nové studii se výzkumníci zaměřili na jeden konkrétní gen. Říká se mu GHR a jeho úkolem je vytvářet receptor pro růstový hormon. Ten funguje v podstatě jako přijímač na povrchu buněk: zachytí signál růstového hormonu a předá ho dál, aby tělo mohlo růst a vyvíjet se.

Neandertálská verze tohoto receptoru se od té běžné u moderních lidí trochu liší.

Neandertálský gen zrychluje růst

Vědci vytvořili dvě skupiny laboratorních buněk, které nesly buď běžnou lidskou verzi receptoru, nebo jeho neandertálskou variantu.

Potom jim přidali růstový hormon.

A výsledek je překvapil.

Buňky s neandertálskou verzí receptoru reagovaly na hormon výrazně silněji a rostly rychleji. V laboratorním experimentu byla jejich růstová odpověď přibližně o 40 procent vyšší než u buněk s běžnou lidskou variantou.

Mají jeho nositelé opravdu více svalů?

Pak přišla druhá část výzkumu. Vědci se podívali do genetických a zdravotních databází, které dohromady obsahovaly údaje o více než 1,13 milionu lidí. Hledali jedince, kteří tuto neandertálskou variantu GHR zdědili.

Ukázalo se, že její nositelé měli v průměru přibližně o 270 gramů více svalové hmoty. Nešlo přitom jednoduše o větší tělesnou hmotnost: rozdíl tvořila převážně svalová hmota, zejména na pažích, nohách a trupu.

Lidé s touto variantou byli také v průměru asi o tři milimetry vyšší a měli nepatrně širší boky. Vědci našli také určité rozdíly ve tvaru čelisti a kořenů zubů.

Odchylky to jsou malé a na první pohled si člověk žádného „neandertálce“ vedle sebe rozhodně nevšimne. Pro vědce je ale důležité něco jiného:

Stejný genetický rozdíl se projevil jak v laboratorních buňkách, tak při pohledu na více než milion skutečných lidí.

„Je vzácné vidět tak jasnou shodu mezi výsledky z laboratoře a výsledky z populačního průzkumu,“ uvedl vedoucí studie Philipp Kanis z Planckova Institutu v německém Lipsku.

Neandertálci byli pořádní chlapi

Výsledek vlastně docela dobře zapadá do obrázku, který jsme si vytvořili z jejich kosterních pozůstatků.

Neandertálci měli robustní těla, mohutné kosti a výrazné svalové úpony. Nebyli jen menší verzí dnešního člověka. Jejich tělesná stavba byla jiná a zřejmě byla dobře přizpůsobena životu v tehdejším prostředí.

A vědcům se teď navíc podařilo najít konkrétní genetickou variantu, která může k některým těmto tělesným vlastnostem přispívat.

Neandertálský „svalový“ gen má jen hrstka lidí

Tato konkrétní varianta je dnes poměrně vzácná a její výskyt se mezi populacemi výrazně liší. Výzkum uvádí přibližně 0,5 procenta u Evropanů, kolem 2 procent u lidí v Severní a Jižní Americe, asi 15 procent u východních Asiatů a kolem 20 procent u jihoasijských populací.

Rovněž by bylo naivní si představovat, že nositelé tohoto genu jsou viditelně svalnatější. Kdo by si snad myslel, že do sebe napíchne neandertálský gen a narostou mu svaly, pro toho má spoluautorka studie Miriam Berreiter jasný vzkaz:

„Neandertálský receptor růstového hormonu posilovnu nenahradí.“