Hurikán odkryl les ukrytý pod hladinou Mexického zálivu. Stromy jsou staré 60 tisíc let

Tisíce let schovaný pod pískem

Před desítkami tisíc let bylo moře mnohem níže než dnes. Obrovské množství vody bylo totiž uvězněno v kontinentálních ledovcích a hladina oceánů byla asi o 120 metrů nižší. Oblast dnešního Mexického zálivu tehdy tvořila pevninu, na níž rostly mohutné cypřiše.

Později začalo klima oteplovat, ledovce roztály a stoupající moře les zaplavilo. Stromy následně překryla třímetrová vrstva sedimentu, která je dokonale zakonzervovala. Bez přístupu kyslíku dřevo nehnilo.

Teprve hurikán Ivan, který oblast zasáhl v roce 2004, část sedimentů odnesl a po tisících let ztracený les odkryl.

O objevu se několik let téměř nevědělo

Přestože hurikán les odhalil už v roce 2004, širší veřejnost ani vědci o něm dlouho nevěděli. Na neobvyklé místo nejprve narazili místní rybáři a potápěči, kteří si všimli mimořádně bohatého podmořského života.

Majitel místního potápěčského centra Chas Broughton místo několik let tajil. Obával se, že by se stalo cílem lovců suvenýrů nebo nelegálních sběratelů.

Teprve kolem roku 2012 začali lokalitu podrobně zkoumat vědci.

Jedním z prvních, kdo se do podmořského lesa ponořil, byl novinář a potápěč Ben Raines. Dodnes vzpomíná, že když vědci jeden z kmenů rozřízli, voněl stejně jako čerstvě pokácený cypřiš.

Stromy jsou starší, než vědci čekali

Odborníci zpočátku odhadovali stáří lesa na 10 až 12 tisíc let podle vývoje mořské hladiny po skončení poslední doby ledové.

Pak ale přišlo překvapení.

Když vzorky dřeva poslali na radiokarbonové datování, laboratoř nedokázala určit jejich stáří. Důvod byl prostý – radiokarbonová metoda spolehlivě funguje pouze přibližně do stáří 50 000 let. Stromy byly ještě starší.

Paleoklimatoložka Kristine DeLong z Louisiana State University proto dospěla k závěru, že les vznikl nejméně před 50 až 60 tisíci lety, možná i dříve.

Dnes připomíná pohádkový svět

Za tisíce let se ze zatopeného lesa stal umělý útes. Mezi kořeny a pařezy dnes žijí ryby, korýši, sasanky i další mořští živočichové.

Ben Raines popsal svůj první ponor slovy:

„Když plavete mezi těmi pařezy a kmeny, máte pocit, jako byste se ocitli v pohádkovém světě.“

Právě proto se vědci snaží přesnou polohu lesa před širokou veřejností tajit. Obávají se, že přílišný zájem turistů by mohl nenahraditelnou lokalitu poškodit.