Naštvalo ho, že piloti mají pochodovat. Vítězným obloukem proletěl letadlem

Ráno 7. srpna 1919 se nad Champs-Élysées ozval zvuk motoru v místech, kde by být neměl. Obyvatelé Paříže zvedli hlavy a spatřili stíhačku Nieuport, jak klesá směrem k monumentálnímu oblouku na konci slavné třídy. V příštím okamžiku se stroj protáhl přímo skrz otvor Vítězného oblouku, křídla jen kousíček od kamene.

V letounu seděl Charles Godefroy a právě dokončil manévr, který se zapsal do dějin letectví jako symbol vzdoru a pilotní dovednosti. Nebyl to žert ani exhibice za peníze. Byla to odpověď – vyslaná rychlostí sto šedesát kilometrů v hodině skrz prostor sotva širší než samotné letadlo.

Urážka válečných hrdinů

První světová válka proměnila piloty v legendy. Bojovali vysoko nad zákopy západní fronty a každý den riskovali život v křehkých strojích z plátna a dřeva. Když Francie v roce 1919 chystala velkou vítěznou přehlídku, letci přirozeně očekávali, že budou moci oslavit svůj podíl na vítězství ve vzduchu – tam, kam patří.

Místo toho dostali rozkaz pochodovat pěšky jako obyčejná pěchota. Pro muže, kteří strávili válku v kokpitech a ztratili desítky kamarádů v plamenech nad Verdunem a Sommou, to byla rána. Cítili se odstrčeni, jako by jejich oběť nestála za uznání.

Rozhodli se odpovědět po svém. Jeden z nich proletí přímo pod Vítězným obloukem – symbolem francouzského vítězství a národní hrdosti. Prvním dobrovolníkem byl zkušený pilot Jean Navarre, jenže při přípravných zkouškách havaroval a zahynul. Godefroy převzal štafetu.

Prostor na chybu neexistoval

Teprve když si uvědomíte čísla, pochopíte, jak šílený ten plán byl. Centrální otvor oblouku měří zhruba 14,6 metru na šířku a 29 metrů na výšku. Godefroy pilotoval dvouplošník Nieuport s rozpětím křídel okolo 8 až 9 metrů – což znamenalo, že mu na každé straně zbývaly necelé tři metry rezervy.

Žádná možnost sebemenší chyby. Žádný prostor pro závan větru, který by stroj vychýlil. Musel nastavit přesný úhel a udržet křídla dokonale vodorovně – protože jakmile jednou vletíte do oblouku, cesta zpět neexistuje.

Godefroy se na tento extrémně riskantní manévr tajně připravoval průlety pod mostem přes řeku Petit Rhône v Miramas na jihu Francie. Trénoval znovu a znovu, dokud si nebyl jistý každým pohybem.

Když nadešel okamžik, provedl to dokonale. Letadlo prosvištělo otvorem a vynořilo se na druhé straně nad Champs-Élysées. Celou akci zachytil na film Godefroyův přítel, novinář Jacques Mortane, který stál připravený s kamerou na zemi. Na záznam se můžete podívat i vy:

Zákaz, který udělal ze záběrů legendu

Díky tomu dnes, více než sto let poté, můžeme sledovat ten neuvěřitelný okamžik na vlastní oči. Francouzská policie a úřady však okamžitě zakázaly promítání filmu v kinech – bály se, že by se mohl najít napodobitel a celá věc by skončila katastrofou.

Protože byl čin vnímán jako akt hrdosti jménem francouzských válečných letců a protože veřejnost byla nadšená, Godefroy se vyhnul vážnému trestu. Jeho průlet se zapsal mezi legendy.

V dnešní době přísně kontrolovaného vzdušného prostoru a okamžité reakce bezpečnostních složek by byl podobný kousek nemyslitelný. Godefroyův let patří do krátké, bezohledné zlaté éry letectví, kdy zkušený a tvrdohlavý pilot mohl dokázat svou pravdu tím, že namířil letadlo na nemožný objekt – a proletěl skrz.