Dusno, bezvětří a podivné ticho. Může počasí skutečně předpovědět zemětřesení?

Mýtus starý více než dva tisíce let

Víra v souvislost mezi počasím a zemětřesením je překvapivě stará. Už řecký filozof Aristoteles ve 4. století př. n. l. předpokládal, že zemětřesení způsobuje vzduch uvězněný pod zemským povrchem. To se podle něj projevilo také na počasí – horkem, dusnem nebo nezvyklým bezvětřím.

Přestože dnes už víme, že zemětřesení vznikají pohybem tektonických desek, představa „zemětřesného počasí“ přetrvala až do současnosti. Dodnes ji lidé zmiňují po velkých katastrofách a na sociálních sítích se pravidelně objevují tvrzení, že právě neobvyklé počasí bylo prvním varováním.

Co říká věda?

Moderní seizmologie je v tomto směru poměrně jednoznačná.

Americká geologická služba (USGS) uvádí:

„Nic takového jako zemětřesné počasí neexistuje.“

Podle vědců zemětřesení s atmosférou nijak nesouvisejí, neboť se tvoří hluboko pod zemským povrchem, kde se o sebe opírají obrovské tektonické desky. To, jestli je venku slunečno, zataženo nebo fouká vítr, nemá na tyto procesy žádný prokazatelný vliv.

Silná zemětřesení proto přicházejí za všech možných meteorologických podmínek – během letních veder, zimních mrazů, deště i jasného počasí.

Proč si tedy lidé na zvláštní počasí vzpomínají?

Psychologové upozorňují, že lidský mozek se po mimořádně silných událostech přirozeně snaží najít něco, co katastrofu předznamenávalo. Zpětně proto přikládáme význam jevům, kterých bychom si za normálních okolností ani nevšimli – nezvykle teplému dni, bezvětří nebo zvláštnímu pocitu ve vzduchu.

Neznamená to ale, že vědci možnost jakýchkoli předzvěstí úplně zavrhli.

Hledají se jiné signály

Současný výzkum se už nesoustředí na počasí jako takové. Mnohem větší pozornost vědci věnují změnám, které by mohly souviset s napětím v zemské kůře.

Zkoumají například zvýšené uvolňování radonu z hornin, drobné změny elektrického pole Země, nepatrné poruchy v ionosféře nebo tepelné anomálie zachycené družicemi. Některé studie naznačují, že se tyto jevy mohou před velkým zemětřesením objevit, žádný z nich ale zatím není dostatečně spolehlivý, aby podle něj bylo možné vydat varování.

Jak shrnuje americký seizmolog Michael Blanpied:

„Byla popsána řada fyzikálních a chemických jevů, které mohou zemětřesením předcházet, ale žádný z nich zatím neposkytuje spolehlivou metodu předpovědi.“

Tajemství, které stále čeká na rozluštění

Po více než sto letech moderní seizmologie zůstává odpověď stejná: neexistují důkazy, že by dusno, bezvětří nebo jiný typ počasí spolehlivě předpovídaly zemětřesení.

To však neznamená, že věda vzdala hledání. Každé velké zemětřesení přináší nové poznatky a s nimi i naději, že se jednou podaří objevit varovný signál, který zachrání tisíce životů.