Den, kdy Sověti vyslali na oběžnou dráhu Belku a Strelku. Fenky se vrátily na Zem živé

Hlavní pozornost samozřejmě patřila dvěma psím pasažérkám. Belka a Strelka nebyly žádné speciálně vyšlechtěné kosmické hvězdy. Stejně jako jiní psi vybraní pro sovětský vesmírný program pocházely z moskevských ulic. Přesun do výzkumného centra pro ně znamenal teplý pelíšek a stravu. Ale také riziko, které si ve svém psím mozku nemohly uvědomit.

Jak psí hrdinky ke svým jménům přišly

Představitelé Sovětského svazu se nemohli dočkat, až se světu pochlubí prvním větším vesmírným úspěchem. Potřebovali ho ale také vhodným způsobem odprezentovat, aby všechny detaily ladily s ústřední propagandou. Jejím chapadlům se nevyhnuly ani psí kosmonautky, jejichž původní jména Albina a Marquise soudruhům zněla příliš „buržoazně“. Jejich trenéři je proto museli z politických důvodů přejmenovat.

Tato verze příběhu se objevuje v mnoha knihách i západních médiích. Pozdější práce s archivními materiály ale přinesla poznatky, které celou historku ještě více zamotávají.

V zápiscích lékaře Olega Gazenka, který se na výcviku kosmických psů podílel, se objevují jména Vilna a Silva. Právě z Vilny se 13. srpna 1960 údajně stala Belka. Silva předtím dostala jméno Kaplja a nakonec byla přejmenována na Strelku. Proč k tolika změnám jmen docházelo, není jisté. Mohlo to souviset se snahou o maximální utajení, ale také je možné, že vědci dlouho nemohli přijít na vhodná a dobře zapamatovatelná slova.

Ať už vznikla jakkoli, jména Belka a Strelka se nakonec ukázala být trefnou volbou. Belka znamená rusky „veverka“ a Strelka „malý šíp“.

Zvěřinec na palubě

Když 19. srpna nastoupily do kabiny Korabl-Sputniku 2, nebyly tam samy. Kromě nich se na palubě nacházel šedý králík, čtyřicet myší a dva potkani. Vědci s nimi poslali také mušky a množství rostlinných a dalších biologických vzorků.

Loď měla na oběžné dráze zůstat přibližně jeden den. Během té doby měla ukázat, zda živý organismus zvládne start, beztížný stav i návrat na Zemi.

A tentokrát už nešlo jen o další experiment, při kterém se zvíře vyšle nahoru a je jedno, jak to dopadne.

Sověti potřebovali vědět, jestli se jejich budoucí kosmonaut dokáže z vesmíru také ve zdraví vrátit.

Belka a Strelka měly být prvními zvířaty, která obletí Zemi a vrátí se zpátky živá.

A podařilo se jim to.

Z pokusných zvířat celebrity

Mise skončila úspěšně. 20. srpna se návratový modul dostal zpět na Zemi a Belka se Strelkou vystoupily z kabiny živé a zdravé.

Záhy nato se staly v Sovětském svazu slavnými. Objevovaly se na fotografiích v novinách a psaly se o nich knihy. Z jejich kosmické výpravy se stal jeden z nejznámějších úspěchů sovětského vesmírného programu.

Strelka navíc později porodila štěňata. Jedno z nich dostalo jméno Pušinka a v roce 1961 ho sovětský vůdce Nikita Chruščov daroval americkému prezidentovi Johnu F. Kennedymu.

Z malého psa, který se narodil čtyřnohé kosmonautce, se tak stal nečekaný symbol studené války – tentokrát její milejší, diplomatické stránky.