Před 40 lety jezero v Kamerunu zabilo 1700 lidí. Vědci netušili, že je něco takového možné

Nebezpečí se skrývalo 200 metrů pod hladinou

Jezero Nyos leží v oblasti sopečné činnosti. Pod jeho dnem se nachází magmatický systém, který neustále uvolňuje oxid uhličitý.

Z většiny jezer by plyn jednoduše unikal do ovzduší. Nyos je však mimořádně hluboké – dosahuje hloubky přibližně 207 metrů. Obrovský tlak vody proto udržoval oxid uhličitý rozpuštěný ve spodních vrstvách, podobně jako je rozpuštěný oxid uhličitý v neotevřené lahvi perlivé vody.

Po dlouhá léta se tak na dně jezera hromadily obrovské zásoby plynu, zatímco u hladiny zůstávala voda běžná a bohatá na kyslík.

Stačil jediný impulz

Co katastrofu spustilo, vědci dodnes s jistotou nevědí.

Jednou z možností je sesuv půdy, jinou slabší zemětřesení. Existují i další hypotézy. Všechny se ale shodují, že „něco“ narušilo stabilní vrstvy vody.

Jakmile se voda nasycená oxidem uhličitým dostala do menší hloubky, tlak prudce poklesl. Rozpuštěný plyn se začal uvolňovat stejně, jako když otevřete láhev syceného nápoje.

Jenže místo několika bublinek se během několika okamžiků uvolnilo přibližně 300 tisíc tun oxidu uhličitého.

Neviditelný mrak smrti

Krátce po půl desáté večer se nad jezerem vytvořil hustý oblak tohoto neviditelného plynu. Protože je oxid uhličitý asi o polovinu těžší než vzduch, nestoupal vzhůru. Naopak se přeléval přes okraj jezera a jako neviditelná povodeň stékal do okolních údolí.

Dosahoval přitom rychlosti až 48 kilometrů za hodinu.

Jako první zasáhl vesnici Lower Nyos. Lidé neměli šanci zjistit, co se děje. Oxid uhličitý vytlačil ze vzduchu kyslík a většina obyvatel během několika minut ztratila vědomí. Mnozí zemřeli ve spánku.

Ve vesnici zahynulo přibližně 98 procent z 1 200 obyvatel.

Smrtící oblak pokračoval dál do vesnic Subum a Cha, kde si vyžádal další stovky obětí.

Přežili jen ti, kteří byli výš

Největší šanci na přežití měli lidé, kteří se nacházeli na vyvýšených místech. V některých domech přežili lidé spící v horních patrech, zatímco jejich hospodářská zvířata žijící venku uhynula.

Celkem katastrofa připravila o život asi 1 700 lidí a více než 3 500 kusů dobytka.

Může se to stát znovu?

Jistěže může, a právě proto vědci začali jednat.

V roce 2001 byla do jezera instalována první odplyňovací trubice. Ta přivádí vodu bohatou na oxid uhličitý z hlubin k hladině, kde plyn uniká postupně a bezpečně.

V roce 2011 přibyly další dvě trubice, které celý systém výrazně posílily. Díky nim se dnes koncentrace oxidu uhličitého ve spodních vrstvách jezera postupně snižuje a riziko další erupce je výrazně menší.

Katastrofa, která změnila pohled na jezera

Před rokem 1986 jen málokdo tušil, že obyčejné jezero může fungovat jako obří zásobník smrtícího plynu. Tragédie u jezera Nyos se proto stala přelomem pro geology i vulkanology. Dodnes pečlivě sledují další hluboká sopečná jezera po celém světě, aby se podobná katastrofa už nikdy neopakovala.