Duhové mraky mění oblohu v barevné plátno. Většina lidí je nikdy nespatří

Oblak, který vypadá jako malba

Duhu zná každý. Objevuje se po dešti, když sluneční světlo prochází drobnými kapkami vody v ovzduší.

Duhové oblaky fungují podobně, jen místo dešťových kapek hrají hlavní roli drobné kapky vody nebo ledové krystalky uvnitř samotného oblaku. Sluneční světlo se na nich rozkládá do jednotlivých barev a na bílém mraku se objeví jemné odstíny růžové, zelené, modré nebo fialové.

Meteorologové tomuto jevu říkají irizace oblaků (anglicky cloud iridescence). Na rozdíl od klasické duhy netvoří barevný oblouk, ale jakoby maluje přímo na povrch oblaku.

Proč jsou duhové oblaky tak vzácné?

Nestačí, aby svítilo slunce. Oblak musí být poměrně tenký a tvořený téměř stejně velkými kapkami vody nebo ledovými krystalky. Zároveň musí být slunce ve správném úhlu vůči pozorovateli. Pokud je některá z těchto podmínek narušena, barvy vůbec nevzniknou nebo jsou tak slabé, že si jich člověk ani nevšimne.

Není to duha, ale jiný optický jev

Přestože barvy připomínají duhu, fyzikální princip je trochu jiný.

Klasická duha vzniká lomem a odrazem světla uvnitř dešťových kapek. U duhových mraků převažuje difrakce, tedy ohyb světla na velmi drobných částicích vody nebo ledu. Stejný jev stojí i za jemnými barevnými prstenci, které lze někdy pozorovat kolem Slunce nebo Měsíce.

Právě proto jsou barvy na mracích často pastelové a jako by se navzájem prolínaly.

Mohou se objevit i v noci?

Překvapivě ano.

Pokud jsou podmínky opravdu ideální, může stejný jev způsobit i měsíční světlo. Takové měsíční duhové mraky jsou ale mnohem vzácnější než jejich denní obdoba, protože Měsíc odráží jen zlomek světla, které poskytuje Slunce.

Existuje ještě jeden ještě vzácnější úkaz – perleťové oblaky (nacreous clouds), známé také jako polární stratosférické oblaky.

Ty vznikají ve výšce přibližně 15 až 25 kilometrů, kde teploty klesají hluboko pod bod mrazu. Přestože je na zemi už tma, vysoko nad námi je ještě osvětlují paprsky Slunce schovaného pod obzorem. Díky tomu doslova září sytými perleťovými barvami.

Úkaz, který většina lidí nikdy neuvidí

Duhové mraky nejsou vzácné proto, že by se objevovaly jen na několika místech světa. Mohou vzniknout téměř kdekoli. Problém je, že správná kombinace typu oblaku, velikosti vodních kapek, úhlu dopadajícího světla a polohy pozorovatele nastává jen zřídka.

A když se konečně objeví, často vydrží jen několik minut, než se mrak změní nebo slunce zakryje jiná vrstva oblačnosti. Mnoho lidí tak za celý život žádný výrazný duhový oblak nespatří.