Evropa je v plamenech. Francie prožívá nejhorší léto v historii

Když se oheň přiblíží k domovu

Představte si, že musíte opustit svůj dům během několika minut. Vzít jen to nejnutnější a nechat za sebou vše ostatní. Přesně tuto zkušenost letos zažilo přes 320 tisíc lidí ve Francii a Španělsku – a to jen do konce července. S blížícím se vrcholem léta se situace dál zhoršovala.

Vlny veder se přehnaly kontinentem a s nimi přišly plameny. Západní Evropa zaznamenala v červnu a červenci průměrnou teplotu 21,62 °C, což je o téměř 3 stupně více než dlouhodobý průměr. V turistických centrech jako Córdoba teploměry šplhaly až k 42 °C.

Měřit skutečný dopad požárů přitom není jednoduché. Spálená plocha je jen vrcholek ledovce.

Cena, kterou nikdo nespočítá hned

„Letošní lesní požáry v Evropě potvrzují, že jejich ekonomické náklady sahají daleko za hranice obnovy spálené půdy,“ upozorňuje profesor Simone Varotto z Henley Business School při univerzitě v britském Readingu.

Co všechno se skrývá pod povrchem těch čísel? Zničené domovy, vypálené úrody, uzavřené hotely, továrny bez proudu. A pak jsou tu věci, které se projeví až časem: lidé s poškozenými plícemi od kouře, vyčerpané státní rozpočty, pojišťovny zvyšující sazby.

„Konečný účet bude zahrnovat zničené domy, podniky a úrodu, narušený cestovní ruch a průmysl, zdravotní následky spojené s kouřem, zvýšený tlak na veřejné finance a potenciálně vyšší pojistné,“ citoval profesora server Euro News.

Předběžné odhady škod hovoří o miliardách. Jen samotná obnova spáleného území může stát okolo 3,1 miliardy eur. Ale skutečná suma bude mnohem vyšší.

Přesto existuje jedno číslo, které dokáže zachytit rozsah katastrofy poměrně přesně: rozloha spálené půdy. A právě ta letos bije na poplach.

Záběry na devastující požáry si můžete prohlédnout ve videu, které zveřejnil deník The Guardian:

Čtvrtý nejhorší rok – a ještě není konec

Do začátku srpna shořelo v Evropské unii téměř 490 tisíc hektarů. To je plocha větší než celé Slovensko bez horských oblastí. Letošní rok se tak řadí na čtvrté místo v žebříčku nejhorších let od roku 2012, kdy začalo systematické sledování.

Horší byly jen roky 2012, 2022 a 2017. Tehdy plameny pohltily mezi 740 a 860 tisíci hektary. Průměr posledních čtrnácti let činí 435 tisíc hektarů – letos jsme o 13 procent výše.

Oheň útočil především na lesy, křoviny a zemědělskou půdu, ale v několika případech zasáhl i města a příměstské oblasti. Lidé sledovali, jak se plameny přibližují k jejich domům, zatímco hasiči bojovali s neskutečným žárem.

A pak jsou tu jednotlivé země. Některé čelí požárům každoročně. Jiné zažívají něco, na co nejsou připravené.

Španělsko hoří, ale zvládá to. Francie ne

Španělsko ztratilo téměř 186 tisíc hektarů – to je 38 procent z celkové spálené plochy EU. Zní to děsivě, ale pro Španěly to není úplná novinka. Průměrně tam do začátku srpna shoří okolo 86 tisíc hektarů. Letos je to víc než dvojnásobek, ale země má zkušenosti. Infrastrukturu. Systém.

Francie je na tom úplně jinak. Oheň zde zasáhl téměř 100 tisíc hektarů – což představuje pětinu všech požárů v EU. A tady přichází ten šok: dlouhodobý průměr pro Francii je jen 31 tisíc hektarů. Letos je to více než trojnásobek.

Pro srovnání: nejhorší rok v historii Francie byl dosud rok 2019, kdy shořelo 87 tisíc hektarů. Letošní léto ten rekord překonalo. A přitom ještě není konec srpna.

Itálie přišla o 79 tisíc hektarů, Portugalsko o 48 tisíc, Řecko o necelých 24 tisíc. Pro Itálii i Portugalsko jde o pátý nejhorší rok za posledních patnáct let. Řecko naopak zažilo v minulosti horší sezóny.

Požáry tam, kde je nikdo nečekal

Ale nejpřekvapivější není to, co se děje ve Španělsku nebo Francii. Nejděsivější je, že hoří i tam, kde to nikdo nečekal.

Rakousko ztratilo 1 687 hektarů oproti průměrným 513. Dánsko přišlo o 1 177 hektarů místo obvyklých 404. Německo zaznamenalo 6 045 hektarů oproti průměru 3 098. Nizozemsko 1 677 hektarů proti 352.

A pak je tu Spojené království. Přes 22 tisíc hektarů – téměř dvojnásobek dlouhodobého průměru. Pro Británii je to nejhorší rok v historii měření.

Jedinou výjimkou je Turecko, kde letos shořelo „jen“ 40 tisíc hektarů oproti průměrným 135 tisícům. Ale i tam je situace napjatá.

Varování, které by nikdo neměl ignorovat

Profesor Varotto má pro britské úřady jasný vzkaz: Díváte se do zrcadla budoucnosti. To, co se dnes děje v jižní Evropě, se zítra může stát realitou i ve Velké Británii.

„Letošní letní vlny veder a požáry v jižní Anglii, které již spálily více než 20 000 hektarů, ukazují, že riziko požárů se již neomezuje pouze na Středomoří,“ uvedl Varotto.

Středomořské země mají desetiletí zkušeností s bojem proti plamenům. Mají systémy včasného varování, speciálně vycvičené jednotky, infrastrukturu. Severní Evropa na to připravená není.

A právě proto jsou letošní požáry tak alarmující. Nejde jen o rekordní čísla. Jde o to, že se mění sama povaha rizika. Oheň se stěhuje na sever. Ohrožena je jakákoli evropská země včetně Česka. A s tím přichází otázka: Jsme na to připraveni?