Mars vstoupil do nového roku. Na jeho severní polokouli začíná jaro

Den téměř stejně dlouhý jako zemský

Mars oběhne Slunce jednou za 687 pozemských dní. Tamní rok je tedy téměř dvakrát delší než ten náš. Pokud by vás zajímalo, kolik let by vám bylo podle marsovského kalendáře, vydělte svůj pozemský věk číslem 1,88. Například třicetiletý člověk by na Marsu slavil teprve šestnácté narozeniny.

Zato délka marsovského dne se s tím zemským překvapivě shoduje. Jeden den, označovaný jako sol, trvá přibližně 24 hodin a 39 minut. Za jeden marsovský rok tedy Mars urazí 668,6 solu.

Astronomové začali marsovské roky číslovat teprve v druhé polovině 20. století, přičemž jako začátek roku 1 stanovili jarní rovnodennost na severní polokouli, která nastala 11. dubna 1955. Na konci našeho letošního září tak Mars vstoupil do roku 39.

Čtyři roční období, jak je neznáme

Mars má stejně jako Země čtyři roční období, jejich délka ale není stejná. Oběžná dráha Marsu totiž tvoří protáhlejší elipsu než zemská, takže se planeta během svého roku ocitá ve výrazněji rozdílných vzdálenostech od Slunce. Proto není konstantní ani její rychlost. Když je Mars ke slunci blíž, jeho pohyb se zrychlí a roční období proběhnou rychleji. Severní jaro a léto jsou tak delší než podzim a zima, zatímco na jižní polokouli je poměr opačný.

Střídání ročních období probíhá díky nakloněné rotační ose, což je další znak, ve kterém se Mars shoduje se Zemí. Nepředstavujme si ale příjemně horké léto a pohádkovou zimu. Řídká atmosféra na povrchu sluneční teplo neudrží ani neodrazí, a tak Mars během roku prochází velkými extrémy. Zatímco v létě se teploty pohybují mezi nulou a 60 stupni Celsia, v zimě klesají pod minus 100 °C.

V létě hrozí prachové bouře

A pak je tady ještě jeden důvod, proč byste si léto na Marsu neužili pod slunečníkem s knížkou. Když se povrch zahřeje, větry z něho začnou zvedat prachové částice, které pohlcují teplo a přenášejí ho dále do atmosféry. Následkem mohou být silné prachové bouře zuřící na rozsáhlém území. Letní krajina tak někdy doslova zmizí pod načervenalým závojem, což představuje riziko pro roboty poháněné sluneční energií, protože jim prach napadá na solární panely, které potřebují ke svému chodu.

Pokud chcete sledovat, co se na Marsu právě děje, NASA zveřejňuje aktuální snímky z roveru Perseverance a nabízí také interaktivní Eyes on the Solar System, kde lze sledovat marsovské mise v 3D. Díky fotografiím z roverů můžeme změny na rudé planetě sledovat téměř v reálném čase.