NASA našla na Marsu maličké záhadné jamky. Netuší, jak mohly vzniknout

Neznámý jev na úbočí sopky

Když se robotické vozítko Curiosity pomalu šplhalo údolím Valle Grande, které se táhne úbočím obří marsiánské hory Mount Sharp, narazilo na něco dosud nepoznaného. V povrchu skalního podloží se nachází řada mělkých prohlubní, jejichž původ nikdo nedokáže vysvětlit.

Mars je planeta doslova posetá krátery po dopadu meteoritů a drobné jamky v hornině nejsou ničím výjimečným. Tentokrát je to ale jiné. Tyto konkrétní útvary nemají průměr větší než jeden centimetr a jejich tvar i charakter se vymykají všemu, co výzkumníci na rudé planetě dosud zaznamenali.

Dr. Michelle Minitti, která pracuje jako zástupkyně hlavního vědeckého týmu kamery MAHLI, neskrývala překvapení:

„Po čtrnácti letech na povrchu nás Mars stále dokáže překvapit,“ napsala ve vědeckém blogu. „Tyto jamky jsou vítanou novou hádankou, která nám pomůže pochopit procesy ovlivňující tuto konkrétní část hornin,“ dodala.

Chybí klíčové stopy po běžné erozi

Na Zemi i Marsu vznikají podobné prohlubně obvykle stejným způsobem. Tvrdší oblázek nebo jiný odolný materiál uvízne v měkčí hornině. Když ho pak eroze časem vymele ven, zanechá po sobě otisk.

Tento mechanismus ale v tomto případě chybí, což vědce zaskočilo. V jamkách ani v jejich okolí nenašli žádné stopy po objektech, které by je mohly vytvořit.

„Tyto prohlubně jsou mnohem širší a mělčí než jiné podobné útvary a nebyly doprovázeny žádnými zřetelnými objekty, které by v nich kdysi byly,“ vysvětlila Dr. Minitti.

Tým proto nasadil pokročilou techniku dokumentace. Kamera Mars Hand Lens Imager (MAHLI) pořídila detailní snímky z bezprostřední blízkosti, zatímco další přístroj Mastcam zachytil sérii překrývajících se záběrů širšího okolí.

Kombinace těchto dat umožní vytvořit kompletní trojrozměrnou mapu jamek a přesně změřit jejich hloubku i tvar. Teprve pak budou mít výzkumníci šanci odhalit, jak tyto enigmatické útvary vznikly.

Hora plná tajemství z dávné minulosti

Hora Mount Sharp je vysoká téměř 5,5 kilometru a tyčí se uprostřed kráteru Gale, který vznikl před 3,5 až 3,8 miliardami let po srážce s masivním asteroidem.

NASA označuje sedimentární vrstvy této hory za „knihu dějin“ – každá vrstva je „kapitolou zaznamenávající environmentální podmínky v době, kdy se ukládala“. A co víc: Kráter byl kdysi zaplněn vodou.

Vědci proto věří, že by toto místo mohlo být jedním z nejlepších kandidátů na nalezení stop po životě, který mohl přežívat během teplého a vlhkého období Marsu. Záhadné jamky jsou jen další kapitolou v knize, kterou rudá planeta teprve začíná otevírat.