Třetí planeta

Ustupující ledovce odkryly život na mořském dně, který v ledové Antarktidě nikdo nečekal

Kateřina Burger 28. září 2026 15:48 • 4 min. čtení
Antarktida
Zdroj obrázku: Pexels

V extrémním chladu a tmě pod antarktickým ledem bychom čekali snad jen mimořádně odolné mikroorganismy. Přesto zde vědci objevili obrovské množství ryb, které hnízdí přímo na dně moře. Jejich hnízda navíc nejsou vytvořená jen tak náhodně, ale tvoří organizovanou strukturu s přesným společenským řádem.

Západní část Weddellova moře v Antarktidě patří k nejodlehlejším a nejhůře přístupným místům planety. Hladinu pokrývá hustý ledový příkrov, pod nímž se skrývá temný vodní svět v hloubce kolem dvou set metrů. V roce 1915 v této nehostinné oblasti uvízla loď Endurance s polární výpravou Sira Ernesta Shackletona. Zatímco posádce se podařilo místo opustit na záchranných člunech (a jejich příběh přežití by vydal na samotatný článek), samotné plavidlo bylo rozdrceno ledem a nakonec se potopilo.

Hledání ztracené lodi přineslo zcela jiný objev

V roce 2019 do těchto míst zamířila jihoafrická výzkumná loď SA Agulhas II. Mezinárodní tým vědců chtěl najít vrak legendární lodi a zároveň posoudit stabilitu antarktického ledového příkrovu. Podmínky jim usnadnil ledovec A68, který se dva roky předtím odtrhl od šelfu a odkryl část moře, kam se dosud nebylo možné plavit.

Do průzkumu vědci nasadili autonomní ponorky a dálkově ovládané roboty, schopné proniknout pod ledový příkrov. Endurance se jim najít nepodařilo. Kamerový záznam zato ukázal záhadné kruhy rozmístěné na mořském dně v pravidelných sekvencích.

Detailní zkoumání odhalilo, že jde o hnízda drobné antarktické ryby ledovky nahočelé (Lindbergichthys nudifrons). Vědci jich napočítali přes tisíc. V některých našli živé larvy. To byl důkaz, že nalezené kruhy nebyly jen pozůstatkem dávno opuštěné líhně, ale fungujícím ekosystémem, kde se stále rodí nový život.

Ledovka nahočelá
Ledovka nahočelá | Zdroj obrázku: By Valerie Loeb, Public Domain, Creative Commons

Podmořský sociální řád

Čilá aktivita ryb v tak extrémním prostředí byla sama o sobě překvapením. Co však vědcům doslova vyrazilo dech, byla koordinace, se kterou byla hnízda uspořádána. Shluky jednotlivých kruhů tvořily větší geometrické obrazce, na jejichž okrajích se pohybovali větší a silnější jedinci. Podobná forma hnízdění již byla pozorována u tropických druhů. Ryby hnízdící uprostřed kolonií získávají výhodu, protože jsou okolními „sousedy“ chráněny před predátory. Jejich silnější příbuzní jsou odsunuti na kraj, neboť mají větší šanci v boji s nepřítelem obstát.

Bylo to poprvé, co takovou promyšlenou sociální strukturu výzkumníci zaznamenali v temných vodách Antarktidy.

Líheň, která zlomila rekord

Pokud vám zní tisíc hnízd jako velké množství, usaďte se pevně na židli, ať z následující informace nespadnete.

Dno Weddellova moře skrývá ještě další kolonii, která byla objevena o dva roky později z paluby německé výzkumné lodi Polarstern. Kamerový systém OFOBS na dně moře pod ledovým příkrovem tentokrát odhalil nikoli tisíc, ale 60 milionů aktivních hnízd. S rozlohou 240 kilometrů čtverečních jde o největší známou rozmnožovací kolonii ryb na světě.

Britský deník The Guardian umístil na Youtube živé záběry:

Unikátní ekosystém bude třeba chránit

Tuto kolonii vytvořil druh nesoucí odborný název Neopagetopsis ionah. V češtině tato ryba ještě nemá oficiální pojmenování, doslovný překlad z latiny by zněl „ledařka Jonášova“.

Jde tedy o již druhou rybu, jež hnízdí v neskutečných podmínkách hlubin pod antarktickým ledem, rušena jen tuleni, pro které je významnou součástí potravy.

Nabízí se otázka, jak dlouho bude tento ojedinělý ekosystém fungovat v oteplujícím se světě. Ubývající ledovce jej činí zranitelnějším nejen vůči migrujícím predátorům, ale také vůči komerčnímu rybolovu. Komise pro zachování mořských živých zdrojů Antarktidy (CCAMLR) v současné době posuzuje návrh na ustanovení Weddellova moře jako chráněné mořské oblasti. Pokud nejsme schopni zastavit tání ledovců, měli bychom se alespoň pokusit zachránit unikátní podmořský svět, o kterém jsme donedávna vůbec něměli tušení.