Nebezpečným hodnotám ozonu bylo letos vystaveno 40 procent světa. Česko patří mezi nejvíce postižené oblasti

Ozon vyskytující se u zemského povrchu je zrádný v tom, že není vidět ani cítit. O jeho přítomnosti v ovzduší vůbec nevíte a je vám divné, proč jste uprostřed teplých dnů začali kašlat a pálí vás oči. Ozon může dráždit dýchací cesty, způsobovat bolest v krku, kašel nebo bolest hlavy. Nejvíce ohrožuje malé děti, seniory, astmatiky a sportovce trénující ve venkovním prostředí.

Na rozdíl od jiných dráždivých látek ozon nevychází přímo z komínů a výfuků, ale tvoří se sekundárně poté, co oxidy dusíku a těžké organické látky z dopravy, průmyslu či požárů reagují se slunečním zářením. Zjednodušeně můžeme říci, že čím více tepla a světla na tyto sloučeniny působí, tím intenzivnější je jejich reakce, a tím více ozonu se v ovzduší vytvoří.

Neuniknete mu ani v horách

V případě ozonu neplatí, že mu uniknete pobytem v horských oblastech, kde tradičně panuje mnohem čistší vzduch než ve městech. Proudění vzduchu ho žene i do hor, a ve vyšších nadmořských výškách jeho koncentraci navíc podporuje silnější sluneční záření. V Krkonoších vědci například prokázali, že zvýšené množství ozonu na jaře snižuje počet ptáků hnízdících v oblasti následující podzim. Vztah platil pro padesátku druhů žijících nad horní hranicí lesa.

Ozon jako silný oxidant poškozuje rovněž buňky rostlin. Listy jsou slabší a snižuje se jejich schopnost fotosyntézy. Neviditelný plyn tak může zasáhnout celý ekosystém.

Polovina Evropy čelí zvýšené koncentraci

Podle nové analýzy evropské služby Copernicus bylo letos vysoké expozici přízemního ozonu vystaveno téměř 40 procent světové populace. Pouhých pět procent lidí na světě přitom žije v oblastech, kde dlouhodobá expozice ozonu odpovídala kategorii „dobrá“. Výpočet zahrnuje prvních osm měsíců roku 2026.

Nejhorší situace byla v Asii, kde bylo extrémně vysokým hodnotám vystaveno asi 60 procent obyvatel. Problém se ale letos výrazně projevil také v Evropě. Hlavní roli v tom sehrály opakované letní vlny veder.

K oblastem s extrémním znečištěním patřily země jižní Evropy, přičemž nejhorší situace panovala v Itálii a na jižním pobřeží Španělska a Řecka. Většina území Španělska, střední Evropy a Balkánu spadla do třetí nejhorší kategorie označené jako „Poor“, která odpovídá koncentraci přízemního ozonu kolem 90 až 100 mikrogramů na metr krychlový. Do této škatulky se zařadilo i Česko.

Teprve v pásu severně od Paříže, Berlína, Varšavy a Kyjeva byl výskyt ozonu mírnější, přičemž nejlépe si vedla severní polovina Británie a Irsko.

Co to znamená pro obyvatele

„Ozon je plyn, který poškozuje lidské zdraví a může vyvolat zánět dýchacích cest, podráždění sliznic a očí i astmatický záchvat,“ citoval list Daily Mail vyjádření britské vlády.

Jak se vlivu ozonu bránit? Protože ho nevidíte ani necítíte, jedinou cestou, jak se o jeho zvýšené koncentraci ve vzduchu dozvědět, je sledování informací o kvalitě ovzduší. Můžete přitom předpokládat, že vyšší hodnoty budou naměřeny v horkých a slunečných dnech. V letních vedrech byste proto měli omezit pohyb venku, a to zejména odpoledne, kdy slunce bývá nejintenzivnější.

Obecně ovzduší pomůžete tím, že nebudete zbytečně startovat auto nebo používat rozpouštědla či jiné chemické látky za teplého a slunečného počasí. Čím méně chemikálií do vzduchu vypustíme, tím méně nebezpečného ozonu se v našem okolí vytvoří.