Dnes žije na Zemi více než osm miliard lidí. Před téměř milionem let ale náš rod málem zmizel. Nešlo ještě o člověka, jak ho známe dnes. Moderní Homo sapiens se objevil až o stovky tisíc let později. Krizí, o které budeme hovořit, prošli jeho dávní předkové, z nichž se postupně vyvinuli moderní lidé i jejich nejbližší příbuzní.
Lidstvo bylo jen krůček od vyhynutí. Naše DNA dodnes nese stopy dávné katastrofy
Země se náhle změnila
Přibližně před 930 tisíci lety se klima výrazně ochladilo. Afrika, kde naši dávní předkové žili, byla mnohem sušší než dříve. Měnila se krajina, ubývalo rostlin i zvířat a najít potravu bylo stále obtížnější.
Malé skupiny homininů začaly mizet. Některé nepřežily hlad, jiné změny počasí. Během několika tisíciletí se populace propadla na zlomek původní velikosti.
Jak velká byla? To už dnes nikdo přesně neví. Genetické analýzy ale naznačují, že geny dalším generacím předávalo jen asi 1300 rozmnožujících se jedinců. Skutečný počet našich předků byl nejspíš vyšší, přesto šlo o období, kdy byl celý lidský rod nebezpečně blízko vyhynutí.
Odpověď se skrývala v naší DNA
Jak mohou vědci něco takového zjistit, když se to odehrálo před téměř milionem let?
Nepotřebovali nové fosilie ani archeologické objevy. Odpověď našli v DNA dnešních lidí.
Porovnali genetickou výbavu tisíců lidí z různých částí světa a objevili v ní stopu dávné katastrofy. Když se populace prudce zmenší, část genetické rozmanitosti navždy zmizí. A právě takový otisk zůstal zachovaný v naší DNA až do dnešních dnů.
Kriticky ohrožený druh
Vědci se domnívají, že naši dávní předkové přežili především díky spolupráci. Sami by proti hladu, suchu a proměně krajiny neměli šanci.
„Domníváme se, že naši předkové museli držet při sobě, aby dokázali čelit tak drsnému prostředí,“ říkají autoři studie Yi-Hsuan Pan a Haipeng Li.
Těžké období navíc netrvalo jen několik let nebo několik generací. Podle odhadů přetrvávalo více než 100 tisíc let. To znamená, že po velmi dlouhou dobu na naší planetě žilo jen malé množství našich předků a každý další narozený potomek měl pro budoucnost lidského rodu obrovský význam.
Příběh, který nosíme v sobě
Naši dávní předkové po sobě nezanechali kroniky ani města. Přesto po nich zůstala stopa, kterou nosíme všichni – ve vlastní DNA.
Až budete příště přemýšlet o tom, jaký je to zázrak, že jste se narodili právě vy, vzpomeňte si na malou skupinu lidí, která před téměř milionem let dokázala přežít období, kdy se svět kolem ní měnil k nepoznání. Kdyby tehdy příroda zvítězila, lidstvo by možná nikdy nevzniklo.
Komentáře k článku