V dějinách starých Mayů existovalo jen několik žen, které dokázaly získat mimořádnou politickou i vojenskou moc. Jedna z nich však vyčnívala natolik, že nosila titul spojovaný především s muži a svou autoritou převyšovala vlastního manžela. Její jméno vědci znali z kamenné stély, ale teprve nález hrobu odhalil další souvislosti.
Měla neomezenou moc i titul nejvyššího válečníka. Mayská královna K'abel nebyla jen manželkou panovníka
Žena s titulem nejvyššího vojevůdce
Jmenovala se Lady K’abel, což v překladu znamená „Ruka vodního leknínu“, a byla známá také jako Na Kan Ajaw, neboli „Božská žena Hadího království“. Jako princezna z mocné dynastie Kaanul byla vyslána, aby v letech 672 až 692 našeho letopočtu vládla jako vojenská guvernérka ve vazalském městě El Perú-Waka‘.
Po jejím boku stál její manžel K’inich Bahlam II., avšak v tomto svazku měl nižší společenský status. Lady K’abel totiž disponovala výjimečným titulem Ix Kaloomte‘, což v mayské hierarchii znamenalo nejvyšší vojevůdkyně.
Tento titul jí dával absolutní vojenskou i politickou moc, která dalece přesahovala pravomoci jejího chotě. Její slavná vláda trvala dvacet let a skončila jejím úmrtím mezi lety 702 a 711 našeho letopočtu.
Nečekaný objev pod schodištěm chrámu
Archeologové pod vedením Olivie Navarro-Farr a Davida Freidela přitom původně vůbec nehledali její hrob, ale zkoumali rituální uctívání chrámu po pádu mayské dynastie kolem roku 800 našeho letopočtu.
Při odkrývání zablokovaného schodiště hlavní chrámové pyramidy v roce 2012 narazili na rituální ohňový oltář z pozdního období, pod nímž ležela obětovaná žena. Když pokračovali v kopání ještě hlouběji pod základy schodiště, narazili na neporušenou královskou hrobku, dnes označovanou jako Pohřeb 61.
Klíčem k určení identity pohřbené osoby však nebyly nápisy na stěnách komory. Stala se jím drobná alabastrová nádobka ve tvaru lastury, ze které vystupuje hlava a ruce staré ženy. Na zadní straně této nádobky byly vyryty mayské glyfy se jmény „Lady Water Lily Hand“ a „Lady Snake Lord“, což byly oficiální tituly Lady K’abel.
Druhým nezvratným důkazem byla červená lastura ostnovky, vědecky nazývané Spondylus, která ležela přímo na pánvi nalezené kostry. Tento vzácný šperk totiž přesně odpovídal vyobrazení opasku na slavném kamenném monumentu panovnice.

Kamenné svědectví
Tímto monumentem je takzvaná Stéla 34, která byla vztyčena v roce 692 našeho letopočtu na oslavu konce dvacetiletého mayského cyklu a dvaceti let úspěšné vlády Lady K’abel. Stéla byla v 60. letech 20. století uloupena z Guatemaly a v roce 1967 ji zakoupilo Cleveland Museum of Art v USA z fondu J. H. Wadea.
Dnes je zrekonstruována z více než 40 vápencových fragmentů a představuje přední reliéfní stranu původního monumentu. Umělecké dílo měří na výšku přibližně 2,74 metru a váží přibližně 1 134 kilogramů.
Na reliéfu je královna zachycena v bohatém rouchu s čelenkou z peří kvesala, síťovaným oděvem, nefritovým náhrdelníkem a s žezlem a štítem v rukou, přičemž u jejích nohou stojí věrný trpaslík jako dvorní doprovod.
Fascinující odkaz starověké civilizace
Výzkum hrobky odhalil neobyčejně bohatou pohřební výbavu, která obsahovala nefritové šperky, obsidián, keramické nádoby a kamenné figurky. Přestože samotná kostra byla ve špatném stavu, robustní rysy lebky dokonale odpovídaly dochovaným kamenným portrétům této mayské bojovnice.
„Byla to silná, politicky obratná a významná osobnost. Její hrobka přináší důkazy, které lépe objasňují klíčovou úlohu žen při vládě v rámci dynastií,“ uvedla archeoložka Olivie Navarro-Farr a dodala, že podobné nálezy zpochybňují zastaralé představy o tradičním rozdělení rolí mužů a žen ve společnosti.
Příběh nejvyšší vojevůdkyně tak ani po více než 1300 letech nepřestává udivovat svět. Z kamene, nápisů a předmětů ukrytých v hrobce se postupně vynořuje příběh ženy, která ve své době patřila k nejmocnějším osobnostem mayského světa. A její příběh nám připomíná, že minulost může být zcela jiná, než jak ji známe ze starých knih a učebnic.