Kdo způsobil kolaps doby bronzové. Mořské národy v tom možná byly nevinně

Po dlouhá desetiletí byli za hlavní viníky považováni tajemní mořští nájezdníci známí jako mořské národy. Nové archeologické výzkumy ale naznačují, že skutečnost byla mnohem složitější. Je dokonce možné, že lidé označovaní tímto názvem nebyli příčinou katastrofy, ale sami jejími oběťmi.

Civilizace se zhroutily během jediné generace

Kolem roku 1200 př. n. l. postihla východní Středomoří událost, kterou někteří historici přirovnávají k pádu moderního globalizovaného světa. Během několika desetiletí zmizely celé říše, byla zničena významná města a přerušily se obchodní cesty, po nichž proudily vozy s kovy, obilím i dalšími surovinami nezbytnými pro fungování tehdejších států.

Dlouho se věřilo, že za tímto kolapsem stáli tajemní útočníci připlouvající po moři. Egyptské reliéfy faraona Ramessea III. zachycují dramatické bitvy s cizinci, kteří útočili nejen na lodích, ale přiváželi s sebou i ženy, děti a vozy. Na základě těchto nápisů vznikla před více než 150 lety teorie o takzvaných mořských národech.

Jediný národ nejspíš nikdy neexistoval

Moderní archeologie však ukazuje, že označení mořské národy může být zavádějící.

Samotný pojem totiž nevymysleli staří Egypťané, ale až historici v 19. století. Ve starověkých textech se nikdy nepíše o jednom sjednoceném národu, který by pod tímto názvem vystupoval.

„Egyptologové identifikovali nejméně deset různých skupin, které jsou dnes souhrnně označovány jako mořské národy. Dodnes se však vedou rozsáhlé debaty o tom, odkud jednotlivé skupiny skutečně pocházely,“ uvedl odborný tým serveru Bad Ancient pro IFL Science.

Odborníci se dnes domnívají, že pod jedním označením bylo spojeno několik různých etnických i kulturních skupin, které spolu nemusely mít téměř nic společného. Některé mohly pocházet z oblasti Egejského moře, jiné z Anatolie nebo Balkánu. Jejich skutečný původ zůstává jednou z velkých archeologických záhad.

Ne útočníci, ale lidé prchající před katastrofou

Navíc je tu otázka, jakou roli vlastně tito lidé v kolapsu doby bronzové sehráli.

Starší teorie je označovaly za hlavní viníky zkázy měst po celém východním Středomoří. Novější vykopávky ale ukazují, že důkazy nejsou zdaleka tak jednoznačné. Některá města byla opuštěna ještě před svým zničením, u jiných vůbec není jasné, kdo je napadl.

Řada historiků proto dnes obrací původní pohled naruby. Lidé označovaní jako mořské národy mohli být ve skutečnosti uprchlíci, námořníci, žoldnéři nebo skupiny obyvatel, které samy přišly o své domovy a vydaly se hledat nové místo k životu.

Kolaps neměl jediného viníka

Většina badatelů dnes hovoří o takzvaném systémovém kolapsu. Civilizace pozdní doby bronzové byly natolik propojené obchodem, politikou i dodávkami surovin, že když se začal hroutit jeden článek řetězce, postupně se sesypal celý systém.

Oblast zasáhlo přibližně třistaleté období mimořádného sucha, které vedlo k neúrodě a hladomorům. Rozpadly se obchodní trasy zásobující tehdejší říše mědí, cínem i dalšími surovinami. Obyvatelé se začali stěhovat za lepšími podmínkami – někdy pokojně, jindy se zbraněmi v ruce. K tomu se pravděpodobně přidala zemětřesení, politické nepokoje i války mezi jednotlivými státy.

Mořské národy tak dnes historici nepovažují za jedinou příčinu kolapsu doby bronzové, ale spíše za jeden z mnoha důsledků rozsáhlé krize, která zasáhla celý region.

Záhada, která dodnes fascinuje

Přestože archeologové mají dnes mnohem více poznatků než před několika desetiletími, řada otázek zůstává nezodpovězená. Nevíme přesně, odkud jednotlivé skupiny přišly, jak spolu souvisely ani jak velkou roli při pádu tehdejších říší skutečně sehrály.

Mořské národy proto dodnes patří k největším záhadám starověkého světa. To, co bylo ještě nedávno považováno za jednoduchý příběh o nájezdnících, se postupně mění v mnohem složitější obraz světa, který zničila souhra klimatických změn, ekonomických problémů, migrací i válek. A lidé, které jsme po generace označovali za dobyvatele, mohli být ve skutečnosti jen dalšími oběťmi jedné z největších krizí lidských dějin.