Z Východního Německa uprchli v horkovzdušném balónu. Sešili ho doma z ložního prádla a látek na šaty

Sobotní noc 15. září 1979 přinesla ideální podmínky: severní vítr vanul stabilně rychlostí 50 kilometrů za hodinu. Přesně takový, jaký Günter Wetzel a Peter Strelzyk potřebovali k útěku z NDR. S nimi letěly i jejich manželky a čtyři děti. Celkem osm lidí v improvizované ocelové gondole, kterou nesla obří plachta sešitá z taftu, deštníkové látky a ložního prádla.

Inspirací byl časopis ze Západu

Wetzel po letech v rozhovoru pro CNET zavzpomínal, jak ho touha po odchodu trápila celá léta. Jeho otec uprchl na Západ už dříve, on sám odmítl vstoupit do strany a stát mu za to zakázal studovat fyziku. Místo toho se vyučil zedníkem a později se živil jako řidič kamionu a elektrikář.

Zlom přišel v březnu 1978, kdy švagřová ze Západu přivezla časopis s reportáží o mezinárodním festivalu balónů v Novém Mexiku.

„Myšlenka odejít mi vrtala hlavou už dlouho, ale bylo jasné, že pozemní cesta je extrémně nebezpečná. Když jsem uviděl fotky těch balónů, věděl jsem, že je to možnost,“ vyprávěl Wetzel s tím, že ihned zavolal svému kolegovi Strelzykovi.

První pokus skončil fiaskem

Muži koupili metry látky určené na podšívky kožených kabátů a začali šít v ložnici Wetzelova domu. Když balón ztěžkl, přesunuli práci do Strelzykova sklepa. Hořák postavili z kousku kamnové trouby a připojili k němu plynovou bombu, hadici a trysky. Místo pletení koše vyrobili jednoduchou gondolu svařenou z oceli.

28. dubna 1978 vyjeli do lesa u Ziegenrücku na první test. Manželky držely plášť, muži zapálili hořák – ale nic se nestalo. Látka byla příliš porézní, horký vzduch unikal ven.

„Balón se ani neodlepil od země,“ vzpomíná Wetzel. Spálili ho, aby nezanechal stopy.

Látka na šaty a pekelná směs

Druhý pokus byl propracovanější. Wetzel si vyrobil speciální skleněnou trubici na měření propustnosti materiálů. Nakonec zvolili 900 metrů čtverečních taftu na plesové šaty, který koupili v Lipsku pod záminkou, že šijí plachty pro jachtařský klub. Rozměr balónu zvětšili na 2 200 metrů krychlových.

Wetzel použil motor z vlastní motorky a postavil dmychadlo. Během minut byl balón nafouknutý – ale hořáky spotřebovávaly plyn příliš rychle. Experimentovali s palivem, až skončili u kombinace benzinu a kyslíku.

„Člověk si dokáže představit, jak se tahle směs chovala a co hrozného se mohlo stát,“ přiznal Wetzel.

Pak se ale mezi muži objevil spor. Wetzel a Strelzyk začali vyvíjet vlastní vznášedla odděleně, každý na vlastní pěst.

Strelzyk přistál 180 metrů od svobody

V červenci 1979 Peter Strelzyk naložil manželku a dva syny do auta, odvezl je na mýtinu a kolem 1:30 v noci vzlétli. Mířili k hranici Západního Německa – dokud balón neproletěl mrakem. Vlhkost látku zatížila a sestup byl neodvratný. Dopadli 180 metrů před hranici, do zaminovaného pásma NDR.

Když se Wetzel o pokusu svého kolegy dozvěděl, bylo mu jasné, že obě rodiny teď mohou být v hledáčku Stasi. „Stavět balón byla rychlejší a bezpečnější varianta, než čekat, kdy si pro nás přijdou,“ vysvětlil. Spolupráci s kolegou obnovil hned na konci měsíce.

Třetí pokus: 28 minut tekoucích nervů

Tentokrát museli uspět. Balón zdvojnásobili na 4 200 metrů krychlových, což vyžadovalo 1 300 metrů čtverečních látky. Protože úřady hlídaly nákupy většího množství textilu, rodiny objížděly celé Východní Německo a na různých místech kupovaly kusy taftu, stanové nylony, látky na deštníky i ložní prádlo.

Wetzel se v práci hodil marod a s pomocí staršího Strelzykova syna Franka šili pět týdnů ve dne v noci. Večer 15. září dokončili poslední stehy. Předpověď slibovala ideální vítr.

Kolem 1. hodiny ranní obě rodiny dorazily na startovní místo. Půl hodiny se ubezpečovaly, zda je nikdo nesleduje. Pak muži zapnuli dmychadlo – a za pět minut byl balón nafouknutý. Všichni naskočili do koše.

„Byli jsme pod takovým tlakem, že jsme prostě fungovali. Nebyl prostor pro jakékoliv emoce,“ popsal Wetzel.

Start málem skončil tragédií. Wetzel a Frank měli přeříznout kotevní lana současně, ale neudělali to. Balón se naklonil do hořáku, látka vzplála. Poslední kotva vyletěla ze země a uhodila Franka do hlavy. Oheň uhasili hasicím přístrojem, ale díra v plášti znamenala, že hořák musí jet naplno celý let.

Ve 2:32 vyrazili do výšky 2 000 metrů. Nikdo nemluvil – dokud v dálce nespatřili tři jasné reflektory. Hraniční přechod.

Pak hořák zhasl. Plyn došel. Balón prudce klesal, než dopadl mezi stromy. Nikdo nevěděl, zda jsou na Západě. Vydali se na jih a po chvíli před sebou spatřili ceduli elektrárny Überlandwerk, což byl název, který v NDR neexistoval. Záchranáři a západoněmecká policie potvrdili: Přistáli v bavorské Naile.

Let trval 28 minut. Byli svobodní.

Disney natočil film, originální balón visí v muzeu

Město Naila rodinám poskytlo byty a pomoc při startu nového života. Disney koupil práva na jejich příběh a v roce 1982 natočil film Night Crossing. Německý režisér Michael Herbig v roce 2018 uvedl thriller Balón.

Originální plášť balónu, sešitý z desítek různých látek, je dnes vystaven v Muzeu bavorských dějin v Řeznu. Ocelová gondola měla místo zábradlí pouze napnutou prádelní šňůru.

Když o deset let později padla Berlínská zeď, Wetzel sledoval zprávy v televizi s dojetím.

„Cítil jsem, že se něco stane, ale nemyslel jsem, že to půjde tak rychle. Ten okamžik byl nepopsatelný.“