Jak vystřižená z Disneyho: V temných hlubinách oceánu žije roztomilá chobotnice se sloníma ušima

Tma, zima a obrovský tlak

Chobotnice z rodu Grimpoteuthis obývá nejhlubší oblasti oceánů mezi 1 000 až 7 000 metry pod hladinou. V roce 2020 byla zaznamenána téměř sedm kilometrů pod hladinou v Jávském příkopu. V takové hloubce ještě nikdy žádná chobotnice pozorována nebyla. V těchto extrémních podmínkách panuje naprostá tma, ledová voda a obrovský tlak, který by zabil téměř všechny tvory žijící na povrchu. Jediným zdrojem osvětlení jsou zde bioluminiscenční organismy.

Uši jako u slona, tělo jako z jiné planety

Své jméno chobotnice dostala podle létající postavičky slona z animovaného filmu z roku 1941. Na plášti ve tvaru zvonu má dva velké ploutevní výběžky, které svým tvarem připomínají sloní uši. Ve skutečnosti jde o ploutve, jimiž se elegantně pohybuje nad mořským dnem.

Tělo chobotnice je poloprůsvitné, měkké a rosolovité, což mu dodává téměř mimozemský vzhled. Tvor má velké oči, ale vědci dosud nevědí, jak dobře jimi vidí. Na každém z osmi chapadel nese jednu řadu přibližně 65–68 přísavek, kolem nichž se táhnou smyslové brvy zvané cirri. Vědci předpokládají, že jí v naprosté tmě pomáhají detekovat kořist.

První exemplář byl objeven během expedice Challenger v letech 1872–1876. Rod Grimpoteuthis však popsal až v roce 1932 Guy Robson, tehdejší kurátor zoologického oddělení Přírodovědného muzea v Londýně. Dva původní exempláře z expedice Challenger jsou dodnes uloženy v odborné sbírce měkkýšů.

Malí tvorové s velkým apetitem

Většina jedinců dorůstá do délky 20 až 30 centimetrů a dožívá se v průměru tří až pěti let. Někteří ale mohou mít impozantnější rozměry. Dosud největší zaznamenaný exemplář měřil 1,8 metru a vážil téměř šest kilogramů. I tak je však chobotnice Dumbo trpaslíkem ve srovnání s obřími kalmary, kteří představují největší hlavonožce na planetě.

Chobotnice Dumbo nejsou obratní lovci. Potravu si shánějí především sběrem na mořském dně. Pomocí vláskovitých brv na chapadlech si přihánějí k ústům drobné organismy – korýše jako jsou klanonožci, obojživelky či stejnonožci, dále mlže, plže a mnohoštětinaté červy. Na rozdíl od mělkovodních příbuzných nemají inkoustový váček; v absolutní tmě by jim totiž vypouštění oblaků inkoustu k ničemu nebylo.

Samice vyvinuly unikátní reprodukční strategii. Nosí vajíčka v různých stádiích vývoje současně a mohou je klást na mořské dno postupně. V řídce osídlených hlubinách oceánů je tato schopnost obrovskou evoluční výhodou.

Kde je najdete

Chobotnice rodu Grimpoteuthis se vyskytují po celém světě v tropických i mírných šířkách. Jednotlivé druhy pravděpodobně obývají odlišná hloubková pásma. Vědci je zaznamenali v Tichém, Atlantském i Indickém oceánu.

Vzhledem k jejímu pro člověka těžko dostupnému bydlišti toho o ní stále víme relativně málo. Chobotnice Dumbo tak zůstává jedním z nejpůvabnějších a zároveň i nejtajemnějších symbolů oceánských hlubin.