V Česku našli svatyni starší než Stonehenge. Její stavitelé sledovali pohyb Slunce a Měsíce

Když ke svatyni u Chleb na Nymbursku zavítáte dnes, žádný monument neuvidíte. Zůstaly po něm jen stopy v půdě. I ty ale stačí k tomu, aby je archeologové mohli číst podobně jako obrovskou mapu.

Před zhruba 6500 lety tu lidé vyhloubili příkop hluboký více než 2,5 metru, který ohraničil plochu o průměru asi 230 metrů. Uvnitř kruhu pravděpodobně stála dřevěná konstrukce a do celého areálu vedlo dvanáct vstupů.

Astronomická pozorovatelna

Vstupy nebyly rozmístěny náhodně. Jejich poloha vytvářela systém, který umožňoval pozorovat důležité okamžiky slunečního a měsíčního cyklu.

Jeden například souvisel s východem Slunce při letním slunovratu, tedy v den, kdy je den nejdelší. Jiný umožňoval sledovat západ Slunce při zimním slunovratu, kdy naopak přichází nejkratší den roku.

A tím to nekončí.

Stavitelé počítali také s pohybem Měsíce. Jedno z pozorovacích míst souviselo s jeho krajními polohami na obzoru, které se opakují v cyklu trvajícím přibližně 18,6 roku.

Takže lidé, kteří tu žili před šesti a půl tisíci lety, si zřejmě nevykopali obrovský kruh jen proto, aby měli hezký výhled.

Stavěli ho tak, aby jim pomáhal sledovat oblohu.

Tisíc let před Stonehenge

Pro první zemědělské komunity přitom pohyby Slunce a Měsíce nebyly žádnou akademickou zajímavostí. Roční cyklus určoval, kdy přichází jaro, kdy je čas zasít a kdy očekávat sklizeň. Stavba tedy mohla tehdejším lidem sloužit jako určitý kalendář.

Jak vysvětluje v tiskové zprávě vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie FF ZČU, spojení východu Slunce a letního slunovratu mohlo symbolizovat začátek, zatímco západ a zimní slunovrat konec. Stejný princip dnes známe ze Stonehenge. V Chlebech ho ale lidé použili o více než tisíc let dříve.

Kult býka

V příkopech se našly kromě lidských ostatků také lebky a rohy býků.

 „Předpokládáme, že původně mohly zdobit monumentální brány vedoucí do ohrazení. Kult býka patřil mezi významné náboženské symboly prvních zemědělců a je znám z mnoha oblastí tehdejší Evropy,“ říká archeolog Jan Turek z Karlovy univerzity.

Svatyně v Chlebech tedy zřejmě nebyla jen observatoří. Když se v určitém okamžiku objevilo Slunce v přesně daném místě na obzoru, mohlo jít zároveň o rituální událost.

Co přesně se tam odehrávalo, ale zatím nevíme. Původní účel stavby se vytratil už během doby železné, kdy byl příkop postupně zasypán a na místě vyrostlo obyčejné sídliště. Svatyně zmizela, ale otázky zůstávají.