Zemřel smíchy? Podivná smrt krále Martina Aragonského fascinuje historiky přes 600 let

Král hodný, ale nešťastný

Martin I. Aragonský, známý také jako Martin Soucitný, se narodil v roce 1356. Na trůn nastoupil po smrti svého bratra a vládl Aragonské koruně, která tehdy zahrnovala rozsáhlá území dnešního Španělska i středomořských ostrovů.

Na rozdíl od mnoha panovníků své doby získal pověst rozvážného a poměrně mírného vládce. Urovnával spory mezi šlechtici, podporoval církev a za jeho vlády se podařilo znovu upevnit kontrolu nad Sardinií.

Jeho osobní život ale zdaleka nebyl šťastný.

Postupně přišel o manželku i všechny své děti. Ve snaze zajistit pokračování dynastie se znovu oženil, ani druhé manželství mu však dědice nepřineslo.

Poslední večeře, která vstoupila do dějin

Na jaře roku 1410 bylo králi pouhých 53 let, jeho zdravotní stav však nebyl zrovna nejlepší. Kronikáři ho popsali jako výrazně obézního muže, který trpěl řadou zdravotních obtíží.

Podle nejznámější verze příběhu se večer 31. května pořádně najedl. Údajně snědl celou pečenou husu a poté si šel odpočinout do ložnice.

Aby si zlepšil náladu, nechal si zavolat svého oblíbeného dvorního šaška jménem Borra.

Ten si dal ale tentokrát na čas.

Vtip doslova zabijácký

Když šašek konečně dorazil, král se ho zeptal, proč přišel tak pozdě.

Borra údajně odpověděl:

„Byl jsem ve vinici, kde jsem viděl mladého jelena viset za ocas na stromě, jako by ho někdo potrestal za to, že kradl fíky.“

Dnes ten vtip nejspíš nikoho nerozesměje. Ve středověku ale podobné absurdní slovní hříčky patřily mezi oblíbenou dvorskou zábavu.

Podle dobových kronik se král začal smát tak nekontrolovatelně, že se nemohl zastavit. Záchvat smíchu měl trvat dlouhé minuty, možná i déle, až panovník náhle zkolaboval a zemřel.

Nebyla příčinou spíš nemoc?

Příběh mezi historiky vzbuzuje mnoho pochybností.

Řada odborníků upozorňuje, že historka pochází z kronik sepsaných až s časovým odstupem a může být přikrášlená.

Existují i jiné verze královy smrti. Některé prameny hovoří o morové nákaze, jiné o selhání srdce, mrtvici nebo následcích přejedení. Vzhledem k tomu, že král Martin trpěl výraznou obezitou a podle všeho nebyl v dobrém zdravotním stavu, mohl být záchvat smíchu pouze poslední kapkou, nikoliv skutečnou příčinou úmrtí.

Smrt, která změnila dějiny

Ať už Martin zemřel jakkoli, jeho odchod měl zásadní následky.

Nezanechal totiž žádného legitimního dědice. Tím skončila vláda barcelonské dynastie, která vládla Aragonské koruně téměř tři století.

Následovala dvouletá nástupnická krize, kterou nakonec vyřešil takzvaný kompromis z Caspe. Na trůn usedl Ferdinand z rodu Trastámarů a dějiny Pyrenejského poloostrova se vydaly novým směrem.

Může člověk skutečně zemřít smíchy?

Přestože to zní jako legenda, lékaři připouštějí, že ve výjimečných případech je to možné. Nezabíjí však samotný smích, ale zdravotní komplikace, které může prudký záchvat smíchu vyvolat. U lidí s vážným onemocněním může například dojít k poruše srdečního rytmu, zástavě dechu při těžkém astmatu, náhlému poklesu krevního tlaku s bezvědomím nebo k prasknutí oslabené výdutě (aneuryzmatu) mozkové cévy. Podle lékařů jsou ale takové případy mimořádně vzácné a u zdravého člověka je riziko úmrtí v důsledku smíchu prakticky zanedbatelné.