Desítky let ležela zapomenutá v českém zámku. Dnes má vzácná daguerrotypie nevyčíslitelnou hodnotu

Když historik Rudolf Skopec procházel sbírky zámku Kynžvart, narazil na nenápadný obraz, který zachycoval několik sádrových odlitků antických soch. Nic mimořádného, řekli byste. 

Skopec však poznal, že to není jen tak obyčejný obraz namalovaný barvami. Jeho autor nepoužil plátno, ale tenkou měděnou desku potaženou stříbrem. 

Šlo o jednu z nejstarších daguerrotypií, jichž se na světě dochovalo jen několik kusů. Dílo, které je tak citlivé, že ho může nenávratně poškodit světlo, vlhkost i jediný neopatrný dotek lidské ruky.

Dárek od muže, který změnil dějiny

Jeho autorem byl sám otec fotografie Louis Jacques Mandé Daguerre, francouzský umělec, který objevil zcela nový způsob zachycení obrazu. Francouzská Akademie věd jeho vynález slavnostně oznámila světu 19. srpna roku 1839. Exemplář nalezený na zámku Kynžvart je ale ještě starší. Patří mezi úplně první daguerrotypie, které vynálezce vytvořil. 

Desítku svých prvních nejzdařilejších děl tehdy rozeslal významným evropským osobnostem své doby. Jedno z nich obdržel například bavorský král Ludvík I., jedno dostal darem ruský car Mikuláš I. Původním majitelem daguerrotypie nalezené na zámku Kynžvart byl rakouský kancléř Klemens Wenzel von Metternich. Autor mu na ni připsal osobní věnování: 

„Panu knížeti věnuje jeho velmi pokorný a oddaný služebník Daguerre.“

Metternich pak dílo zařadil do sbírky na svém sídle v Kynžvartu, aniž tušil, že jednoho dne jeho rodina o všechen majetek v Čechách přijde. A že se na vzácný exemplář snese prach. 

Historik ho vzal pod vlastní křídla

Daguerrotypii mezi kupou starožitností odhalil teprve specialista na historii fotografie Rudolf Skopec kolem roku 1960. Zámek tehdy napadla dřevomorka a mnohé historické předměty musely najít bezpečnější umístění. Skopec nechtěl nic ponechat náhodě a se zámeckou správou se dohodl, že si vzácný kousek vezme k sobě domů. 

Staral se o něho až do své smrti v roce 1975, kdy tuto zodpovědnou štafetu převzal jeho syn Petr. Od poloviny 80. let je citlivá deska umístěna v Národním technickém muzeu v Praze, kde je dodnes uchovávána ve speciální ochranné atmosféře. 

Kulturní dědictví není na prodej

Po roce 1990 začaly na české úřady přicházet nabídky ze zahraničí. Jedna americká společnost byla ochotna za Kynžvartskou daguerrotypii zaplatit milion dolarů.

Český stát ji ale neprodal.

Jaká je její skutečná cena? Milion dolarů by nestačil. Nestačily by ani dva. Jde o kulturní dědictví, jehož hodnota se penězi vyjádřit nedá. 

Dnes je toto dílo zapsáno v prestižním registru UNESCO Paměť světa. Je jedinou samostatnou fotografií s titulem Národní kulturní památka ČR. A jedním z mála dochovaných exemplářů svého druhu na celém světě.