Přichází nejzábavnější mezinárodní den v roce. V sobotu si můžete zahrát na piráty

Bylo to v roce 1995, když si John Baur a Mark Summers pinkali míčkem na raketbalovém kurtu v americkém Oregonu. Jen tak z legrace se začali bavit pirátským žargonem, jak ho znali z filmů. Hodně se u toho nasmáli a napadlo je, že by bylo vtipné, kdyby jeden den v roce mluvili jako piráti všichni lidé.

Zbývalo jen vybrat datum. Mark zvolil 19. září z velmi prozaického důvodu. V tento den měla narozeniny jeho bývalá manželka, a tak pro něho bylo snadné si datum zapamatovat.

Úlet, který se rozšířil po celém světě

Prvních sedm let mezinárodní den pirátské mluvy slavila jen skupina blízkých přátel. Teprve v roce 2002 se tvůrci rozhodli dát o něm vědět světu a poslali dopis do novin. Toho času velmi populární sloupkař Dave Barry o nich napsal a spustil hotovou lavinu. Povědomí o vtipném mezinárodním dni se šířilo o to rychleji, že se v té době už rozmáhal internet.

Jak vlastně mluvili skuteční piráti

Pirátský den se slaví i přesto, že žádná speciální pirátská mluva ve skutečnosti nikdy neexistovala. Slavné „Arrr!“ si vymyslel britský herec Robert Newton, když v roce 1950 ztvárnil postavu Johna Silvera ve filmu Ostrov pokladů. Připadalo mu, že by měl pirát mluvit jinak než počestní občané, a tak použil dialekt z jihozápadní Anglie, kde vyrůstal.

Skuteční piráti přitom hovořili běžným námořnickým žargonem a podle mluvy byste je od jiných mořeplavců nerozeznali.

Mýty šířené hollywoodskými filmy

Mylných představ kolem pirátů ovšem mezi lidmi koluje mnohem více. Například chůze zajatců se zavázanýma očima po prkně je pouhou literární fikcí, kterou rozšířili autoři dobrodružných románů v 19. století.

„Mnoho obětí pirátů bylo místo toho drženo v poutech v podpalubí a bito,“ vysvětluje historička Rebecca Simon na webu Historyextra.com.

Není ani pravda, že by piráti běžně zakopávali poklady na opuštěných ostrovech. V drtivé většině případů si větší množství lupu ani nedokázali nashromáždit. Cokoli uloupili, to obratem prodali a peníze následně utratili v nejbližším přístavu za alkohol a lehké ženy. Část lupu přitom mohli prohrát v kartách.

Páska přes oko a zlatá náušnice

Populární teorie tvrdí, že piráti nosili pásku přes oko schválně, aby byli schopni vidět i v noci. Zakryté oko se mělo adaptovat na tmu a sloužit k lepší orientaci v temném podpalubí. Odborníci však pro toto tvrzení nenašli jediný důkaz. Pásku podle nich piráti používali skutečně jen poté, co o oko přišli v boji.

Zlaté náušnice oproti tomu nosili opravdu často, nebylo to však kvůli módě. Kousek zlata v uchu měl překvapivě praktický význam. Vzhledem k divokému způsobu života piráti mívali nepředvídatelný konec. Nemohli spoléhat na to, že zemřou přirozenou smrtí s tobolkou zlaťáků pod polštářem. Když zemřou ve rvačce bez centu v kapse nebo jejich tělo vyplaví moře u neznámých břehů, kdo jim vystrojí řádný křesťanský pohřeb? Zlatá náušnice byla tím kouskem majetku, který měl pirát za všech okolností při sobě a v případě nehody mohla zaplatit faráře i rakev.

Jak pirátský den oslavit?

V sobotu 19. září můžete mluvit jako piráti, ať už si jejich mluvu představujete jakkoli. Můžete si připomenout hlášky z Pirátů z Karibiku nebo aspoň hovořit velmi nespisovně a používat výrazy z námořnického slangu. A pokud máte menší děti, za piráty se můžete rovnou převléknout a udělat si malé domácí maškarní. Neobvyklý mezinárodní den není nakonec nic jiného než výzva k menšímu zpestření obyčejného dne.