Město na Měsíci by vydrželo jen 100 let. Pak by mu došla voda

Velké sny o lunárních městech

Začátek kosmické éry v 50. a 60. letech provázela značná dávka nadšení. Mnozí vědci i amatéři spekulovali, že na Měsíci bude možné vybudovat celá města. Americká armáda v rámci projektu Horizon zkoumala, zda by bylo možné na Měsíci vybudovat vojenskou a vědeckou základnu. A NASA počítala s Měsícem jako odrazovým můstkem pro další průzkum vesmíru.

Když se zjistilo, že se na Měsíci nacházejí obrovské zásoby zmrzlé vody, plány začaly nabírat reálné obrysy. Objevily se návrhy staveb ve tvaru kopulí, které by odolaly specifickému lunárnímu prostředí.

Nová studie zkazila optimistům radost

Bohužel představy jsou jedna věc a přesné kalkulace věc druhá. Američtí astrofyzici Dr. Martin Elvis a Dr. Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonian Center nyní publikovali studii s názvem „Žádná města na Měsíci: Miliarda tun vody pro udržitelnost nestačí“.

Hned titulek napovídá, že vizionáři i první zájemci o bydlení na Měsíci budou muset ještě nějakou dobu zůstat nohama na Zemi.

Autoři studie vypočítali, že město s milionem obyvatel by na Měsíci vydrželo maximálně 100 let, než by mu došly zásoby vody.

Výpočet přitom předpokládá extrémně vysokou 98% účinnost recyklace vody, podobnou té na Mezinárodní vesmírné stanici. Bez takto sofistikované recyklace by stejně velké měsíční osadě voda došla už za pouhého dva a půl roku.

Jak se ve vesmíru recykluje voda

Klíčem k prodloužení životnosti lunární kolonie by tedy byla maximální recyklace každé kapky vody. Technologie používané na ISS dokážou z odpadních tekutin, včetně moči a potu astronautů, získat zpět 98 % pitné vody. I při této úrovni by však zásoby na Měsíci vydržely jen jedno století.

Studie se navíc týká pouze vody samotné a nezohledňuje další kritické faktory pro udržení lidské populace, jako jsou potraviny, kyslík, stavební materiály nebo ochrana před kosmickým zářením a mikrometeority.

Měsíční základna by tak musela být buď výrazně menší, než se v sci-fi vizích předpokládá, nebo by vyžadovala pravidelné zásobování vodou ze Země, což by dramaticky zvýšilo náklady celého projektu.

Co to znamená pro budoucnost lunárního osídlení

Výsledky harvardských astrofyziků naznačují, že bez revolučních technologických průlomů zůstane měsíční základna spíše malou výzkumnou stanicí než plnohodnotným městem. Alternativou by mohla být těžba vodního ledu na asteroidech nebo jiných tělesech Sluneční soustavy a jeho transport na Měsíc.

To by však vyžadovalo další náročnou technologii, kterou lidstvo zatím ještě nedisponuje. Stavba měst na Měsíci tak zůstává vizí, o které se snadno a poutavě mluví, ale hned tak se ji nepodaří uskutečnit.