Kaspické moře už ztratilo plochu velikosti Sicílie. Vědci nyní odhalili, proč tak rychle vysychá

Kaspické moře je největší vnitrozemská vodní plocha na světě. Přestože se jeho hladina v minulosti přirozeně měnila, současný úbytek vědce znepokojuje. Nová studie publikovaná v časopise Earth’s Future ukazuje, že od poloviny 90. let přišlo moře přibližně o 24 000 kilometrů čtverečních plochy. To je zhruba velikost Sicílie.

Výzkumníci přitom zjistili, že srážek v oblasti výrazně neubylo. Kaspické moře ale dostává stále méně vody z řek, které ho zásobují.

Nesvádějme všechno na klimatickou změnu

Jedním z autorů studie je Amir AghaKouchak z Kalifornské univerzity v Irvine. V rozhovoru pro Live Science vysvětlil, že samotné klimatické změny nedokážou současný úbytek vody vysvětlit.

„Lidé rychle docházejí k závěru, že za všechno může klimatická změna. Ta je samozřejmě důležitá, ale nedokáže vysvětlit změnu, kterou jsme pozorovali,“ uvedl.

Teplejší klima skutečně znamená větší odpařování a podle vědců vysvětluje přibližně třetinu úbytku vody. Zbytek ale souvisí především s tím, že do Kaspického moře přitéká méně vody z řek.

Vodu spotřebují dřív, než dorazí do Kaspického moře

Největší problém představuje Volha. Nejdelší evropská řeka dodává do Kaspického moře přibližně 80 procent veškeré vody přitékající z řek. Jenže její povodí je obrovské a lidé z něj vodu odebírají pro zemědělství, průmysl i další účely.

Významnou roli mají také přehrady a další zásahy do říční sítě. Voda, která by dříve pokračovala po proudu až do Kaspického moře, tak může být využita nebo zadržena někde úplně jinde.

AghaKouchak upozorňuje, že nejde jednoduše ukázat na jeden projekt nebo jednu zemi.

„Nemůžeme za to vinit jednu jedinou věc. S největší pravděpodobností jde o kolektivní dopad mnoha různých malých odběrů vody odtud a odjinud, které dohromady vedou k významnému poklesu průtoku Volhy do jezera,“ vysvětlil.

Problém je o to složitější, že země kolem Kaspického moře – Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán a Ázerbájdžán – uplatňují na jeho vodní systém vlastní zájmy a data o odběrech vody nejsou vždy snadno dostupná.

K vysychání přispívá i válka na Ukrajině

Do už tak složité situace navíc zasahuje geopolitika.

Live Science upozorňuje na poněkud absurdní souvislost: Rusko potřebuje velké množství vody pro průmyslovou výrobu spojenou s municí a válečným úsilím, což komplikuje snahy omezit odběr vody z povodí Volhy.

Podle AghaKouchaka je přitom právě spolupráce mezi státy jedinou cestou, jak situaci dlouhodobě řešit. Ovšem ve chvíli, kdy jednotlivé země potřebují vodu pro vlastní zemědělství, průmysl a nyní i válečnou výrobu, je dohoda mnohem obtížnější.

Kaspické moře může dopadnout jako Aralské jezero

Největší obavu vědců vyvolává možnost, že Kaspické moře začne následovat osud jiných velkých vnitrozemských vodních ploch.

Nejznámějším příkladem je Aralské jezero, které se kvůli rozsáhlým odběrům vody pro zavlažování během několika desetiletí dramaticky zmenšilo. Z kdysi obrovské vodní plochy zůstaly jen oddělené části a jeho zánik způsobil rozsáhlé ekologické i společenské problémy. Smutný osud Aralského jezera zachycuje video:

Podobný osud hrozí také íránskému jezeru Urmia. Jeho plocha se podle dřívějších výzkumů zmenšila o desítky procent a vědci ho už označují za jeden z nejohroženějších vodních ekosystémů světa.

Kaspické moře je samozřejmě mnohem větší, takže případný podobný vývoj by byl mnohem pomalejší. To ale neznamená, že se není čeho obávat. Nová studie přímo upozorňuje, že bez zásahu může Kaspické moře dopadnout jako Aralské jezero již během tohoto století. 

A nejde jen o to, že z mapy postupně zmizí kus modré plochy. Na severu Kaspického moře se nacházejí důležité mokřady, rybářské oblasti a místa, kde se rozmnožují jeseteři. Pokles hladiny tak může znamenat zásadní změny pro celý zdejší ekosystém i pro místní obyvatele, kteří jsou na něm závislí.

Vědci upozorňují, že čas na řešení problému se krátí. Pokud bude do moře přitékat stále méně vody a zároveň bude pokračovat oteplování, může se z dnešního varovného trendu stát problém, který už nebude možné snadno zvrátit.