Poušť Atacama připomíná krajinu Marsu. Na nejsušším místě světa přesto existuje život

Nejsušší místo planety

Poušť Atacama se rozkládá na severu Chile mezi Tichým oceánem a pohořím Andy. Přestože měří téměř tisíc kilometrů na délku, na některých místech zde za celý rok nespadne ani jeden milimetr srážek. Dlouhodobý průměr se v nejvyprahlejších oblastech pohybuje jen kolem jednoho až několika milimetrů ročně.

Podle americké geologické služby i klimatologických studií existují části Atacamy, kde nebyly zaznamenány významnější srážky po více než 500 let. To z ní činí nejsušší nepolární poušť na světě.

Proč tady téměř neprší?

Na extrémním klimatu Atacamy se podílí hned několik faktorů.

Od západu ji ovlivňuje studený Humboldtův proud, který ochlazuje vzduch nad Tichým oceánem a brání vzniku dešťových mraků. Z východu představují mohutnou bariéru Andy, které zachytí většinu vlhkosti přicházející z oblasti Amazonie. Celá oblast navíc leží v pásmu subtropického vysokého tlaku, kde vzduch klesá k zemi, otepluje se a dále vysychá.

Výsledkem je krajina, která připomíná spíše povrch jiné planety než místo na Zemi. Posuďte sami při zhlédnutí videa:

Vědci zde testují mise na Mars

Mimořádně suché podmínky přivedly do Atacamy výzkumníky z celého světa. NASA i Evropská kosmická agentura zde opakovaně testovaly přístroje určené pro hledání života na Marsu. Některé části pouště jsou totiž natolik chudé na vodu i organické látky, že představují jedno z nejlepších míst na Zemi pro simulaci podmínek na Rudé planetě.

Vědci zde zkoumají, jak mohou mikroorganismy přežívat v extrémním prostředí, a zároveň ověřují, zda budou přístroje budoucích marsovských misí schopny podobné známky života odhalit.

Přesto občas rozkvete

Ačkoliv je Atacama symbolem sucha, ani ona není úplně bez života. Ve výjimečných letech, kdy oblast zasáhnou silnější deště spojené například s klimatickým jevem El Niño, se poušť promění k nepoznání.

Ze semen, která mohou v půdě přežívat desítky let, během několika týdnů vyrostou miliony květin a krajina se zbarví do odstínů růžové, fialové, žluté i bílé. Tento mimořádně vzácný přírodní úkaz je známý jako desierto florido, tedy „kvetoucí poušť“, a přitahuje návštěvníky z celého světa.

Server BBC navíc uvádí, že některé z místních druhů rostlin se nevyskytují nikde jinde na světě.

Stačí kapka vody

A nejsou to jen rostliny. Když určité části pouště po mimořádných deštích dostaly trochu vláhy, výzkumníci zde objevili mikroorganismy, které se okamžitě začaly probouzet k životu. V následujících dvou letech jejich aktivita s postupným vysycháním prostředí opět výrazně poklesla.

Vědci se původně domnívali, že jde jen o mikroby zaváté větrem z jiných oblastí. Genetické analýzy ale ukázaly opak.

„Někteří tvrdili, že jde jen o organismy zaváté větrem a že pozorujeme pouze zbytky jejich buněk a DNA, protože postupně odumírají. Naše genetické analýzy ale ukázaly, že v půdě skutečně žijí organismy, které se přizpůsobily intenzivnímu ultrafialovému záření i velmi vysoké koncentraci soli,“ vysvětlil pro BBC německý astrobiolog Dirk Schulze-Makuch.

To znamená, že nejde o náhodné návštěvníky, ale o původní obyvatele této extrémní pouště. Když se objeví voda, mikroorganismy se probudí a začnou být aktivní. Jakmile krajina znovu vyschne, mnoho z nich sice zahyne, část však přejde do klidového stavu a vyčkává na další, byť velmi vzácný déšť.

Život je i tam, kde ho vůbec nečekáme

Kontrast mezi extrémním suchem a náhlým výbuchem života učinil z Atacamy jedno z nejpozoruhodnějších míst na naší planetě. Je to krajina, která se po většinu času podobá Marsu, ale stačí několik vzácných dešťových přeháněk a na krátkou dobu ukáže, že i na nejsušším místě planety Země dokáže příroda překvapit.