Amazonie znovu přepisuje dějiny. Lasery odhalily stovky staveb po záhadné civilizaci ukryté pod pralesem

Každý nový průzkum s pomocí laserového skenování odhaluje další důkazy o tom, že pod korunami bujně rostoucích stromů kdysi existovaly vysoce organizované lidské společnosti. Nejnovější výzkum přidal na mapu téměř čtyři stovky dosud neznámých geoglyfů a naznačuje, že největší objevy nás možná teprve čekají.

Amazonie vydává jedno tajemství za druhým

Poslední roky přinesly sérii překvapivých objevů. Vědci postupně odhalili rozsáhlá města, sítě silnic, zemědělské terasy i monumentální zemní stavby rozeseté po různých částech Amazonie. Zatímco dříve se předpokládalo, že hustý prales podobný rozvoj větších společností neumožňoval, dnes se ukazuje, že byl domovem vyspělých kultur, které dokázaly krajinu přizpůsobit svým potřebám.

Nejnovější objev pochází z brazilského státu Acre na jihozápadě země. Tam archeologové pomocí moderní technologie objevili dalších 396 geoglyfů – obrovských geometrických útvarů vytvořených hloubením příkopů a navršením valů. Celkový počet známých geoglyfů v této oblasti tak vzrostl přibližně na 1 700.

Lasery vidí i skrz hustou džungli

Klíčem k objevu byla technologie LiDAR (Light Detection and Ranging), která v posledních letech způsobila v archeologii doslova revoluci. Letadlo nebo dron vysílá k zemi miliony laserových paprsků. Část z nich pronikne mezerami mezi listy až na povrch a počítač následně vytvoří přesný trojrozměrný model krajiny.

Výsledkem je obraz terénu, jako by z něj zmizely všechny stromy. Archeologové tak mohou objevit dávno zarostlé příkopy, valy, cesty nebo základy staveb, které jsou z běžných leteckých snímků zcela neviditelné.

Stopy civilizace staré více než dva tisíce let

Nově objevené geoglyfy vznikaly přibližně mezi lety 600 př. n. l. a 850 n. l. Jejich tvůrci budovali velké kruhy, čtverce i další geometrické tvary propojené cestami. Nešlo přitom o opevnění ani obytné stavby v dnešním slova smyslu.

Vědci se domnívají, že sloužily především jako ceremoniální a společenská centra, kde se scházely okolní komunity při náboženských obřadech, slavnostech nebo obchodních setkáních.

Autoři studie označují tuto kulturu jako Aquiry podle řeky Acre. Podle jejich odhadů mohla v oblasti žít populace čítající 1,25 až 3 miliony obyvatel. To je číslo, které by ještě před několika desetiletími většina archeologů považovala za nemožné.

S obrazci z Nazky nemají nic společného

Obří geoglyfy nejsou ve světě úplnou novinkou. Nejznámější se nacházejí v peruánské poušti Nazca, kde mezi lety 200 př. n. l. a 500 n. l. vznikly slavné obrazce zvířat, lidí i geometrických tvarů. Přestože jsou si obě naleziště na první pohled podobná, podle archeologů spolu nesouvisejí. Amazonské geoglyfy vytvořila jiná kultura, označovaná jako Aquiry, která žila zhruba 1 700 kilometrů od oblasti Nazca.

„Geoglyfy v Nazce představují zcela odlišný fenomén a s civilizací Aquiry pravděpodobně nijak nesouvisely,“ uvedl pro server LiveScience archeolog Martti Pärssinen z Helsinské univerzity.

Amazonie nebyla nedotčenou divočinou

Amazonie už dnes není vnímána jako téměř neobydlený prales, do něhož člověk v minulosti zasahoval jen minimálně. Stále více důkazů ukazuje, že zde existovala síť vzájemně propojených komunit, které budovaly monumentální stavby, zakládaly rozsáhlá sídla a cíleně upravovaly okolní krajinu.

Vědci dnes dokonce předpokládají, že část amazonského pralesa má podobu, jakou známe dnes, právě díky tisícům let lidské činnosti. Některé druhy stromů byly lidmi vysazovány záměrně a půda byla na mnoha místech dlouhodobě obohacována, aby lépe sloužila zemědělství.

Největší objevy možná teprve přijdou

Přestože se počet známých geoglyfů rychle zvyšuje, prozkoumána byla jen malá část Amazonie. Vědci odhadují, že pod hustým porostem by se mohlo skrývat více než 20 000 podobných staveb.

Každý nový průzkum pomocí technologie LiDAR tak přináší další překvapení a postupně mění naše představy o historii největšího deštného pralesa na světě. Zdá se, že pod korunami stromů stále čeká na objevení rozsáhlý svět dávných civilizací, o kterém jsme ještě před několika lety neměli téměř žádné tušení.