Země se zrodila jako suchá kamenitá hrouda. Vodu si vyrobila sama, tvrdí nová studie

Podle tradičního astronomického výkladu se Země zformovala stejně jako ostatní planety sluneční soustavy z takzvaného protoplanetárního disku. Šlo o oblak plynu a prachu, který obklopoval čerstvě zrozené Slunce. Jak se prach na sebe nabaloval, postupně vytvořil tělesa bramborovitého tvaru. V této rané fázi byla sluneční radiace tak silná, že by se případné molekuly vody na tělesech okamžitě rozložily na vodík a kyslík. Vědci proto předpokládají, že Země byla původně suchá kamenitá hrouda. Otázkou zůstává, odkud nabrala tolik životodárné vody?

Teorie padajících kamínků

Předešlé hypotézy spekulovaly, že voda mohla být na mladou Zemi přinesena meteority či kometami ze vzdálenějších, zmrzlých koutů sluneční soustavy. Tím by se jí ale nevytvořilo takové množství, ledaže by byla naše planeta zmrzlými objekty doslova vybombardována.

Profesor Zachary Sharp z Nového Mexika nyní představil jinou teorii.

Podle jeho týmu základ Země vytvořily shluky drobných kamínků, které se na sebe postupně nabalovaly v procesu zvaném akrece oblázků (pebble accretion). Když byla planeta dostatečně veliká, vyvinula okolo sebe horkou atmosféru plnou vodíku. Ten za vysoké teploty a tlaku reagoval s oxidy železa obsaženými v nových dopadajících oblázcích, čímž se vytvořila slavná molekula H2O.

Vědci tento proces vyzkoušeli v laboratoři. Kameny s oxidem železa vystavili teplotě 1200 až 1400 °C a pustili na ně proud vodíku. Během několika minut se jim před očima skutečně objevila voda. Při stejném pokusu s heliem se nestalo nic.

Ke vzniku vody stačila základní chemie

Podle profesora Sharpa je možné, že se Země zaplavila vodou v jednoduché přírodní reakci. Stačila spalující atmosféra s vodíkem a smršť železitých kamínků, v nichž byl vázán kyslík. To by vysvětlovalo, proč jsou na naší planetě celé oceány.

Nová studie nakousla ještě jednu fascinující hypotézu: pokud je tvorba vody na kamenné protoplanetě tak snadná, je dost možné, že se zásoby vody nacházejí i na tělesech podobných Zemi v jiných hvězdných systémech.

„Máme důvod se domnívat, že exoplanety s obdobnou velikostí, které obíhají jiné hvězdy, budou mít také vodu a možná i život,“ uvedl profesor Sharp.

Naše planeta tedy možná není zase tak ojedinělá, jak se zdálo. Někde ve vzdáleném vesmíru mohou existovat světy, které se zformovaly stejným způsobem. A stejně jako u nás se na nich mohly rozvinout formy života. Jen zatím stále nevíme, co vlastně dalo ten první impulz samotnému životu.