Tretiplaneta.cz

V tůních na Kolínsku se objevila živá fosilie. Vzácný listonoh letní žil na Zemi už s dinosaury

Kateřina Urbanová 26. října 2026 10:16 • 3 min. čtení
Listonoh letní
Listonoh letní | Zdroj obrázku: Shutterstock

Podobá se trilobitům, na rozdíl od nich ale na planetě přežil až do dnešních dnů. Lidská činnost mu bohužel v posledním století zničila přirozené životní prostředí, a tak je dnes listonoh letní v Evropě kriticky ohroženým druhem.

Vzácný korýš s latinským názvem Triops cancriformis se v Česku vyskytuje už jen na několika lokalitách. Letos v září se objevil v periodických tůních na Kolínsku, které vybudoval Český svaz ochránců přírody (ČSOP) na okraji bývalého vojenského cvičiště.

Neobvyklý životní cyklus

Periodické tůně se na rozdíl od permanentních zalévají vodou jen v období podzimních a jarních dešťů či vlivem tajícího sněhu, zatímco v létě vysychají. Přesně takové prostředí listonoh letní potřebuje ke zdárnému rozmnožování.

Když tůň zcela vyschne, dospělý jedinec sice nepřežije, ale zanechá za sebou vajíčka, která dokážou přežít na suchu klidně několik let. Jakmile přijde voda, z vajíček se vylíhnou noví jedinci a cyklus pokračuje. V dočasně naplněných tůních žijí nerušeně, protože tu nejsou ryby ani jiní vodní predátoři, kteří by je ohrožovali.

„Kdysi byly periodické tůně běžné v lužní krajině, kde se občas rozlila řeka a zaplnila vodou různé terénní prohlubně, které po návratu řeky do svého koryta postupně vysychaly. S regulací vodních toků a intenzivním využíváním úrodných niv tyto tůně z krajiny mizely,“ vysvětlil Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.

Živá zkamenělina z dob dinosaurů

Listonoh letní svým archaickým vzhledem připomíná trilobita, ale ve skutečnosti je to korýš ze skupiny lupenonožců, který se v téměř nezměněné podobě objevuje na Zemi už 200 milionů let. Podle zoologa Jiřího Neuderta ho někteří odborníci dokonce označují za evolučně nejstaršího živočicha na světě.

Pod pevným krunýřem se skrývá množství malých nožiček, jež se neustále pohybují a listonohovi slouží k plavání, pohybu po bahnitém dně i ke získávání kořisti. V dospělosti korýš měří 7 až 10 centimetrů; je to tedy spíš drobeček, avšak ve svém světě patří k predátorům. Živí se drobnými živočichy a někdy sežere i vlastní vajíčka.

Kde se s ním můžete setkat

V Česku listonohovi mnoho přirozeného prostředí nezůstalo, na přírodních stanovištích byl v uplynulých letech pozorován jen v oblasti jižní Moravy. V Čechách se objevuje prakticky jen v uměle vytvořených periodických tůních nebo v sádkách, které rybáři pravidelně vypouštějí.

V druhé polovině minulého století mu šanci na přežití poněkud překvapivě poskytla vojenská cvičiště, kde se terén rozježděný vojenskou technikou pravidelně zaléval vodou. Nové tůně na Kolínsku ochránci přírody vybudovali právě u jednoho takového areálu. K jejich radosti se v nich listonohové zabydleli hned druhý rok a mají se k světu.