Rýžové slupky končí v ohni a znečišťují vzduch. Teď se z nich vyrábějí terasy a fasády

Na první pohled to vypadá jen jako další kompozit. Panely imitují dřevo podobně jako WPC, na rozdíl od něj ale nevyužívají dřevitá vlákna, nýbrž slupky od rýže. Další přísady jsou už obdobné. Aby materiál držel pohromadě a dosáhl žádaných vlastností, přidává se do něj PVC, uhličitan vápenatý a různé oleje a stabilizátory.

Proč zrovna rýže?

Nápad se zrodil v hlavě studenta stavebnictví Christophera Guimonda poté, co zjistil, že pro hromady odpadu z rýžového průmyslu neexistuje ekologický způsob likvidace. Když je výrobci ponechají v zemi, při rozkladu produkují metan, nebezpečný plyn, který zhoršuje skleníkový efekt. Některé farmy slupky dokonce pálí, což do ovzduší vypouští toxický kouř. Celkově se na světě každý rok vyprodukuje 150 milionů tun rýžových slupek, se kterými není jak naložit.

Guimonda napadlo, že by se mohly uplatnit ve stavebnictví. Zaujaly ho jejich ochranné vlastnosti.

„Rýžová slupka chrání zrnka rýže během vývoje. A před čím ji chrání? Před vlhkostí, škůdci, hnilobou a podobnými vlivy,“ citoval Guimonda server BBC.

Rýžový kompozit odolá vodě i ohni

Christopher Guimond v roce 2018 založil společnost Modern Mill, která vyrábí rýžové desky ve velkém. Oproti dřevu mají výhodu, že nepodléhají vlhkosti, neokusují je škůdci, a dokonce mají velmi dobré protipožární vlastnosti. A navíc se kvůli jejich výrobě nemusejí kácet lesy. Stačí vzít odpad z potravinářského průmyslu.

Rýžové panely se v současné době používají hlavně jako terasová prkna nebo obklady fasád. Díky voděodolnosti se uplatní také v kuchyních, koupelnách nebo třeba okolo bazénů. Na jednu z krásných realizací se můžete podívat ve videu:

V čem je zádrhel

Panely z rýžových slupek ve světě nejsou zase až takovou novinkou, německá firma Resysta vyrábí podobné desky už od roku 2012 a již předtím tu byly experimenty s rýžovými slupkami při vývoji nových izolačních materiálů.

Pokud byste si tedy chtěli z takových panelů postavit terasu v Česku, nejschůdnější cestou by bylo oslovit právě německou Resystu, respektive její distributory. Je tu ale háček: zatímco běžná kvalitní WPC prkna seženete kolem 1200 Kč za čtvereční metr, Resysta ceny sděluje jen na vyžádání a podle dostupných informací metr čtvereční může vyjít v přepočtu na více 2500 Kč bez DPH.

Přesná cena by byla stanovena podle tloušťky materiálu a konkrétního projektu, nicméně se zdá, že materiál není z nejlevnějších.

Levnější desky z rýžových slupek prodávají čínská online tržiště, u nich je ale otázkou složení. U evropského výrobce je jistota, že plastová složka kompozitu neobsahuje toxické látky zakázané v EU, zatímco u asijského to vzhledem k tamní volnější legislativě zaručeno není.

Kdy má investice do panelů z rýžových slupek smysl

Pro běžného chalupáře mohou být rýžová prkna zatím příliš drahá. Možná ale osloví majitele hotelů, horských chat či wellness center, kteří v nich najdou odolný a bezúdržbový materiál s teplým vzhledem dřeva. Z těchto důvodů si ho pro rekonstrukci horského ubytovacího zařízení vybral i David Fine, jehož jsme zmínili v perexu článku. Dlouhé zimy s bohatou sněhovou nadílkou původní dřevěnou konstrukci zatěžovaly, a tak investice do voděodolných obkladů z rýžových slupek měla smysl.

Pokud v budoucnu současným výrobcům naroste konkurence a ceny se sníží, dá se předpokládat, že materiál z rýžového odpadu bude využíván mnohem víc.