Lokomotiva prorazila zeď a spadla na ulici. Fotografie nehody patří k nejbizarnějším v historii

Historickou budovu nádraží Montparnasse už dnes v Paříži nenajdete. Nahradila ji supermoderní betonová stavba s prosklenou fasádou a zeleným parkem na střeše, která kromě vlakové haly hostí rovněž stovku obchodů a množství kaváren. V roce 1895, kdy se bizarní nehoda zachycená na fotografii stala, ovšem šlo o architektonický skvost, jenž byl na svou dobu rovněž velmi moderní.

Nádraží začalo fungovat už v roce 1840 a finální podoby podle návrhu architekta Victora Lenoira dosáhlo o dvanáct let později. Dispozice byla neobvyklá: koleje vedly po vyvýšeném viaduktu a končily v rozlehlé hale v prvním patře nádražní budovy, přibližně 9 metrů nad okolními ulicemi. Za nárazníkem byla zeď a za zdí… prázdný prostor nad náměstím Place de Rennes.

Malé zpoždění a velký malér

Nyní si už umíme lépe představit, jak k nehodě mohlo dojít. Dne 22. října 1895 se ve čtyři hodiny odpoledne na nádraží Montparnasse přiřítil rychlík z Granville. Nezvládl včas zabrzdit, lokomotiva prorazila půl metru silnou zeď a zastavila se až o chodník níže položeného náměstí.

Strojvedoucím byl teprve devatenáctiletý železničář Guillaume-Marie Pellerin, jehož ten den stresovalo, že vlak nabral cestou několikaminutové zpoždění. Namísto příjezdu v 15:55 express vjížděl do stanice až ve chvíli, kdy na pařížských kostelech téměř odbíjela čtvrtá. Pellerin se proto rozhodl před nádražím nezpomalit a spolehl se na vzduchové brzdy, které měly lokomotivu zastavit takřka okamžitě až po vjezdu do haly.

Ten den ale zrovna vypověděly službu. Situaci mohl zachránit průvodčí Albert Mariette zatažením ruční brzdy, ten však namísto sledování jízdy už vyplňoval papíry spojené s příjezdem. Osud lokomotivy a neoklasicistní zdi byl zpečetěn.

Jediná oběť a pokuty

Vlak ten den do Paříže vezl 131 cestujících. Jako zázrakem všichni přežili, zraněno bylo pouze pět lidí, z nichž tři patřili k personálu vlaku. Lokomotiva o fous minula přeplněný omnibus, který zrovna projížděl náměstím. Jedinou obětí se nakonec stala Marie-Augustine Aguilard, která v tu chvíli hlídala manželův novinový stánek a nešťastnou náhodou na ni spadl kus zbořené zdi. Železniční společnost jí zaplatila pohřeb a jejím dětem zajistila pravidelnou penzi.

Strojvedoucí i průvodčí byli obviněni z nedbalosti, od soudu však vyvázli s pokutami. Pellerin musel zaplatit 50 franků, Mariette 25 franků.

Nebýt tragicky zesnulé prodavačky novin, událost by s odstupem času působila téměř úsměvně. Z dnešního pohledu je na celé věci zarážející už jen fakt, že mladého strojvedoucího vyvedlo z míry několik minut zpoždění. Jak by obstál u evropských drah dnes? Možná by skončil s nervovým zhroucením a raději by si našel nějakou klidnější práci, která by nevyžadovala sledování hodinek.