Kdo byla vousatá perská princezna, po které muži šíleli. Internet si popletl dvě významné ženy

Když byl knírek známkou ženské krásy

Žena na úvodní fotografii skutečně pocházela z perské královské rodiny. Jmenovala se Esmat al-Dowleh a byla dcerou perského šáha Násira ad-Dína Šáha Kádžára. Narodila se kolem roku 1855 a patřila k významným ženám panovnického rodu Kádžárovců.

Na jejím portrétu dnes nejvíce upoutá ochlupení nad horním rtem. V Persii 19. století to však nebylo považováno za nedostatek.

Historička Afsaneh Najmabadi ve své knize Women with Mustaches and Men without Beards vysvětluje, že v 19. století mohl být v Persii jemný proužek chloupků nad horním rtem považován za znak krásy jak u mladých mužů, tak u dívek. Ženy si jej dokonce někdy zvýrazňovaly nebo malovaly.

To však neznamená, že právě Esmat al-Dowleh byla vnímána jako nejkrásnější žena Persie. A už vůbec z toho nevyplývá příběh o třinácti mužích, kterým zlomila srdce natolik, že spáchali sebevraždu jako mladý Werther.

Legenda sice virální, ale nepravdivá

V dochovaných životopisných materiálech není taková událost doložena. Žádný spolehlivý dobový záznam nepotvrzuje, že by se kvůli princezně Esmat skutečně zabíjeli nápadníci.

Někdo zkrátka vytvořil legendu, která postupně začala žít vlastním životem. Čím častěji byla kopírována, tím více začala působit jako historický fakt. A lidé si ji sem tam přikrášlili, aby byla ještě zajímavější.

Tak se stalo, že se ve stejných příspěvcích začaly objevovat i fotografie princezniny nevlastní sestry Tádž. Vznikl dojem, že jde o jednu a tu samou ženu.

Princezna, která chtěla rovnoprávnost

Kdyby princezna Tádž as-Saltana věděla, že dnes masy lidí na internetu řeší především její vzhled, nejspíš by ji to mrzelo. Svou hodnotu a životní poslání totiž viděla v něčem zcela jiném. Na královském dvoře byla jednou z prvních žen, které odložily tradiční perský oděv a volily evropské oblečení. V Persii tehdy nešlo o módní trend, ale rebelii proti tradicím, které ženám přisuzovaly žalostně málo práv.

V roce 1910 se Tádž as-Saltana podílela na založení tajné Společnosti pro svobodu žen. Ve svých pamětech navíc otevřeně psala o ženské emancipaci a potřebě společenské změny:

„Až přijde den, kdy uvidím ženy osvobozené a svou zemi na cestě k pokroku, položím svůj život na bojišti svobody a proliji svou krev společně s krví svých spoluobčanů, kteří milují svobodu a bojují za svá práva.“

Historický odkaz, na který se zapomnělo

Až tedy příště uvidíte na Facebooku „vousatou perskou princeznu“, která údajně lámala srdce mužů, vzpomeňte si, že za fotografiemi stály skutečné ženy, jejichž životy se rozhodně netočily jen kolem krásy.

Žily v době, kdy Persie procházela bouřlivými společenskými a politickými změnami a sílily požadavky na reformu společnosti i větší práva žen. A zatímco internet z nich udělal především kuriozitu, jejich skutečný odkaz je mnohem širší a významnější.